Štítek: molekulární gastronomie

Poslední valčík v elBulli

Včera proběhlo na Twitteru zvláštní vzrušení. Pokud jste byli na drátě, mohli jste očima nejlepších šéfkuchařů světa sledovat poslední večeři v restauraci elBulli. Proud obrázků, videí a emotivních tvítů je zpětně k dohledání jako chronologické pásmo.

Míhají se na něm kulinární celebrity a můžete z nich vstřebat alespoň kousek atmosféry z restaurace, o které se nejvíce píše a ve které skoro nikdo nebyl. V našem kontextu je to možná až kosmicky vzdálené téma. Na aktuálním stupni vývoje řešíme maximálně tak podíl sóji v párku, polední meníčka a umělohmotnou šlehačku (aniž bych nějak snižoval vážnost těchto témat).

Kreativita, natož avantgarda ve vaření je naší veřejností stále považována přinejmenším za nemístnou. Dyť je to prťavý a moc načančaný. Já bych se z toho nenajed. A fůj, mořský potvory. Snobárna! Možná jo, možná ne. Určitě to ale v elBulli byl konec jedné dlouhé éry, která nás dokonale minula. Teď alespoň můžete říct — klikl jsem si! :)

Za objev děkuji Honzovi z Jižního svahu, který včera vše chytil jako první.

Související:

komentáře

Sifon Mojito

Prosimtě, co to je? Já chtěla mojito! – typická reakce na tuhle holící pěnu s brčkem. Mně ale chutná a moc. Sifon Mojito podle Bugsy's, tak jak jsem ho odkoukal na PFF.

pokračování…

Natlakované odrobinky

Budování patřičně rozedraných jarních kolen je věc náročná. Musíte zvolit odpovídající povrch, ošacení, dopravní prostředek a hlavně to nepřehnat se stupněm oděru. Ideálně jsou pak lehce zelená od trávy, trochu od bláta a ťuklá do růžova… ;)

pokračování…

Bible

O víkendu jsem se byl podívat v knihkupectví a stejně jako ostatní zvídavé ženušky jsem i já zatuhnul v oddělení kuchařek. Zavalila mě tuna laciného foodstylingu a překladů. Ze stojanů na mě rafinovaně cenily chrup celebrity. Zase jsem si nic nekoupil…

pokračování…

Krytické odrobinky

Se trousí za každého počasí. Teď v tom vedru jsou navíc extrémně tvrdé a vysušené! ;)

  • Mistrovství světa v Dánsku

Kvůli chaosu okolo PFF jsem kompletně zazdil letošní World Barista Championship v Kodani. Živý report dělali na blogu La Bohéme Café, videa i výsledky najdete na oficiálních stránkách.

Jestli chcete strávit patnáct minut s otevřenou pusou nad videem někoho, kdo vaří kávu – pusťte si vítězné vystoupení Stephena Morrisseye. Video má dva díly a děsně blbne. Snad se vám to podaří spustit – díl 1. a díl 2. – je to neuvěřitelné!

Cenu za odvahu by měl naopak získat slovenský nevysmrkaný závodník. Statečně dokazuje, že podobná vystoupení jsou zcela ohne prtel

  • Prakul na výletě

Určitě jsem asi poslední v Česku, komu to uniklo. Kdyby náhodou ne, tak tady je test českých hospod, na který se vrhli Roman Vaněk z Prakulu a Radek Šubrt z Le Palais.

Hodně jim na srdcích ležela kvalita jídelních lístků a to jak restauratéři neuměle kopírují svět. Neodolal jsem a ihned si prošel Radkovo delikátní menu a bum ho! Pochopitelně, z čistě edukativních důvodů, se tam nabízí zelenina brunoas, želatýna a čokoládové Bunyouls!!! :D

Jde vidět, že ani v tom fine diningu to hoši nemaj lehký

  • Vinařský fond reloaded

Vinařský fond ČR si pořídil nový informační plátek – Vinařské listy. Vycházejí pouze v tištěné podobě, protože:

informace působí přehledným dojmem, můžete se k nim kdykoli vrátit a hlavně je klasické papírové vydání stále velmi oblíbené.

Haha, taky se z něj všechno dobře přeťukává a skenuje! Krom nejnovějšího dění z VF jsem tam našel informaci o nově spuštěném Vinařském institutu. Další pokus o připopovzdělání odborné veřejnosti, která dosud nebyla dostatečně odborná.

Na třetí staně je zas výtečný článek věnovaný mediatréninku vinařů. Otiskli tam naprosto zásadní tabulku. Měla by napomoci lepšímu vztahu mezi vinařem a novinářem a vytvoření tzv. souznění spoluhráčů na stejném hřišti:

  • Makrokravina

Makromolekulární gastronomie. Tohle spojení použil Jiří Král při své cooking show na PFF a dnes i labužník Vladimír Poštulka ve svém Zápisníku. Musí to být infekční… ;)

  • Závěrečné sdělení

(Sken pohlednice z výstavy Bruselský sen. Doporučuji!;)

komentáře

Poslední potravinářova lest

Alkohol podávaný v roztomilém, barevném a hlavně tuhém skupenství je ta nejzákeřnější zbraň, kterou jsem kdy poznal. Čtyři-pět lžiček nevinného sladkokyselého želé a panáček je ten tam… Slibuji, že je to pro letošek už poslední cuketkovina ;)))

pokračování…