High fructose corn syrup (HFCS) RSS

Štítky: , , ,

13 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy bývá považován za je jednoho z viníků obezity v USA – dává se do nápojů, cereálií, sladkostí a mnoha dalších potravin. Více informací: http://en.wikipedia.org/…e_corn_syrup

    Zajímalo by mne, zda se tak běžně používá i u nás a pod jakým názvem. Na etiketách nic takového nevídám (což ale nemusí nic moc znamenat, protože kupuju skoro jen základní potraviny).

    Děkuji.

  2. Na otazku odpoved neznam, jen pripojim zajimavy zdroj primo k tematu:

    http://www.youtube.com/watch?…

  3. U nas se nepouziva, zatim se sladi cukrem nebo chemicky. Corn syrup se vyrabi prumyslove ze zrni. V EU se sladi normalnim cukrem (repnym). Ve odkazovanem clanku je to dokonce vyslovne uvedeno.

  4. Tak příčinou asi nebude ten sirup, ale to, že ho lejou do fšeho, ni? Jinak gruktóza je příznivější než ostatní cukry, bo má nízký glykemický index.

  5. Presne tak, a je to jako se vsim – kdyz tech veci clovek nesni moc, neni zadnej problem. u nas jsou k dostani ruzne druhy sirupu, ve zdravych vyzivach (a ja mam velkou lahvicku kukuricneho jako suvenyr z USA), ale nepouziva se tu tolik, myslim.. jestli je to neco podobneho.

  6. V EU se HFCS rika gukozo-fruktozovy sirup a ten uz jsem v par vecech urcite videla..ale nepouziva se tu tak moc jako v US

  7. Dva roky uběhly a glukózový (či glukózovo-fruktózový) sirup se nám tady pěkně rozmáhá. Šetřit se musí, že.

    Je ve všech jogurtech značky Jogobella, v některých jogurtech značky Florian (není – zatím – třeba v oříškovém, borůvkovém a višňovém), určitě také v řadě sladkostí, o kterých nemám přehled, v limetkovém džusu (značku jsem zapomněla, možná Relax?), ale například také v marmeládách Schwartau, které jsem dosud považovala za kvalitní.

    Jsem velmi ráda, že podobný sortiment se v mém nákupním koši vyskytuje v množství menším než malém.

  8. Ale změnil se nějak celkový objem cukrů v těch jogurtech a marmeládách?
    Jak říká i lékař v té přednášce z postu č. 2, sacharóza se po konzumaci rozštěpí na glukózu a fruktózu asi za 2 vteřiny.
    Průšvih je opravdu v růstu konzumace (a tomu, že „low fat cookies“ obsahují tolik cukru, že jsou kaloričtější, než normální).

  9. ↪ 8 Bivoj: Nevím, zda jsou nyní jogurty a marmelády subjektivně či objektivně sladší, ale glukózový sirup má velmi špatnou reputaci a podle toho, co čtu, se zdá, že ke každodenní konzumaci je ještě mnohem méně vhodný než běžný řepný cukr. Až budu mít čas, udělám si studijní výlet do supermarketu a podívám se, jak velkou část trhu již toto nadělení zasáhlo. Obávám se, že to zdaleka nebude omezeno na sortiment obecně považovaný za „šmakulády“.

  10. ↪ 9 Jana: Přiznám se, že mi ta špatná pověst připadá naprosto neodůvodněná. Je to prostě jen spousta cukru. Ostatně: v jistých kruzích se jako přírodní sladidlo vychvaluje med, který je směs glukózy a fruktózy ve velmi podobném poměru, jako HFCS. Samozřejmě, v medu jsou i další příměsy, ale základ je směs glukózy a fruktózy.

  11. Možná máte pravdu, ale já k tomu pro jistotu budu přistupovat asi jako k máslu a margarínu. Někdo by mohl říci, že je to prostě jen spousta tuku, ale pro mne je v tom zásadní rozdíl.

  12. On problém asi není v samotném složení HFCS, ale v tom, že se přidává do potravin, kde by snad ani cukr být nemusel, ale hlavně se hojně užívá v potravinách s nízkým obsahem tuku pro vylepšení chuti (tyto potraviny jsou tedy bez tuku, ale zato jsou přeslazené, třeba zrovna zmíněné jogurty). Konzumace potravin s HFCS je údajně jedním z důvodů tloustnutí západní civilizace. Je to tedy opět jako se vším, při nákupu potravin používat hlavu a bohužel i číst etikety.

  13. Vím že už je to stará otázka, nicméně je k tomu ještě co říci. HFCS je problematický především kvůli zvýšenému obsahu fruktózy. Fruktóza se v těle metabolizuje buď stejně jako glukóza ale má ještě druhou metabolickou dráhu, která je rychlejší a z hlediska tloustnutí problematičtější. Fruktózo-glukózový sirup je z tohoto hlediska stejne problematický, protože není určeno v jakém poměru fruktóza a glukóza jsou. Pokud se F-G sirup vyrábí z řepného cukru tak má původní poměr F:G přesně 1:1, ale to lze upravit a zvýšit tak obsah fruktózy. Možná by o něco příznivější mohl být tzv: invertní cukr, který je právě tou směsí F a G s poměrem 1:1 a vyrábí se z řepného cukru pomocí enzymu invertázy. Jinak bych odkázal na učebnici Základy Biochemie – Pavel Klouda, kde jsou zpracování cukrů v těle kvalitně a srozumitelně popsána.

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.