Boršč RSS

Štítky: ,

25 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. Mám tu pár kousků červené řepy a ráda bych uvařila pořádně hustý boršč. Nemáte někdo nějaký oveřený recept? :) Na internetu je toho spousta, ale ty recepty se kolikrát od sebe tolik liší, že nevím co zkusit. :)

  2. to Yennefer:
    mám, na pravý ukrajinský :) Ale boršč je trochu složitější na přípravu a nemyslím, že ho uděláš podle psaného návodu. Ale zkusíme to:

    Suroviny (ty píšu jen přibližně, cca na 6-litrový hrnec, ale váhu apod. po mě fakt nechtěj :) Píšu to přibližně, sama přesnou váhu surovin neznám, dělám to podle citu):

    • poctivý vývar (já používám hovězí, ale v můžeš jakýkoli, v některých oblastech se používá vývar ze 2–3 druhů masa)
    • brambory: asi 2–3 podle velikosti brambor a hrnce
    • červená řepa (moje babička ji namáčela do studené vody 24 hodin předem, ale já to nedělám): asi tak 1 střední, velikosti střední cibule. NIKDY nepoužívej konzervovanou řepu, jedině čerstvou
    • mrkev: 2 střední (část půjde do vývaru při vaření, a část k řepe – viz níže)
    • petržel (kořen)
    • cibule: 1–2 podle velikosti
    • zelí (bílé): asi tak 200–250g
    • fazole (předem namočené nebo z konzervy ve vlastní šťávě)
    • rajčatový protlak: cca 70g
    • česnek
    • mouka na zahuštění (hladká nebo polohrubá)
    • kopr – nejlépe starý, takové už částečně zděvnatělé stonky, ale ten se tady špatně shání
    • koření: bobkový list, černý pepř celý
    • kysaná smetana (dává se do talíře)

    Lze vynechat fazole nebo kysanou smetanu, to je otázka vkusu.
    No a pak potřebuješ asi tak 1,5 hodiny čas :)

    Příprava vývaru: nic speciálního. Během vaření do něj přidáváme celou cibuli, kořen petržele a mrkev + bobkový list a kuličkový pepř. Maso vytáhneme – můžeme ho (už uvařené) nakrájet a dát do boršče.

    Dále:
    Zelí nakrájíme, promneme rukou (můžeme se špetkou soli), a necháme chvíli stát (rychleji se pak uvaří).
    Červenou řepu a mrkev (stejné množství obou) nakrájíme na malé hranolky.
    Na panvi nasucho opražíme 2–3 polévkové lžíce mouky, a až dostane lehce zlatavou barvu, přidáme červenou řepu a mrkev, zalejeme vývarem (nebo vodou), a necháme pomalu dusit. Dusíme tak dlouho, dokud není řepa a mrkev skoro měkká. Bývá to 20–30 minut. Tip na určení doby – ochutnejte kousek mrkve a kousek řepy. Pokud mají podobnou konzistetnci a chutnají podobně, je čas odstavit. A ještě pozor, vzhledem k tomu, že je tam mouka, má tendenci se připalovat, musí se míchat a případně i občas zředit vodou nebo vývarem.

    Až je všechno hotové, dáme do vroucího vývaru zelí a celý obsah pánve. Chvíli vaříme, pak přidáme brambory (na kostičky) a pokud máme fazole namočené, tak taky. Pokud máme fazole z konzervy, můžeme s nimi ještě chvíli počkat, aby se nám nerozvařily.
    Na konci přidáme rajčatový protlak a kopr (máme-li starý, tak ho po uvaření vytáhneme a vyhodíme). Ještě trochu povaříme, aby se spojily chutě. Solíme až na konci podle chuti. Česnek (prolisovaný) taky až na konci; podle chuti. Po uvaření má boršč červeno-oranžovou až oranžovou barvu.

    Podává se se špekem (nejlépe domácím), případně slaninou, česnekem, chlebem, a do talíře se dává lžíce kysané smetany. A je lepší ho nechát ustát do druhého dne.

    Ještě k těm rozdílným receptům na boršč: boršč se může velmi lišit oblast od oblasti, v podstatě v každé vesnici se vařil trochu jinak. Takže variant může být spousta, a není třeba se lekat toho, že ty na internetu se různí. Liší se i postupy v různých rodinách, takže ti někdo může říct, že to, jak to popisuji já, není úplně správně. Je to zkrátka velmi individuální. Ve vlasti boršče (a pozor, je to ukrajinské národní jídlo, ne ruské!) se říká, že to, zda se boršč povede, záleží na náladě, s jakou ho vaříš, a taky že dívka, která umí uvařit boršč, se může vdávat :)
    Jinak pokud se chceš naučit vařit boršč, tak doporučuji najít ve svém okolí někoho, kdo to umí, a učit se koukáním pod ruce. Podle receptu to IMHO není ideální :(

  3. K té kysané smetaně bych podotkla, že by měla být pořádně hustá, aby tam plaval kopeček a hned se nerozpustil. V ruských prodejnách jsou k sehnání kysané smetany 20,30 a 40%. Myslím, že ta 30% je ideální.

  4. Dekuju za recept. :) Cervenou repu mam peknou, cerstvou. Prave ze jsem premyslela, co s ni a napadl me borsc.

  5. ono je celkem jedno, co se do toho dá, verzí je mnoho. ale já bych nezapomínal na kousek vepřového, kousek hovězího a kouskem klobásy se pranic nezkazí.

    a ta řepa může být i mléčně kvašená

  6. řepu mam čerstvou…spíš přemýšlím, jestli by nešlo použít kysané zelí (můžu ho propláchnout)…

  7. Oceňuji ten kopr! Ten každý do boršče nedává a je to moc dobré. Nedávno jsem jej takto jedla u kamarádky, mňam ;-)

  8. to burmajones:
    Nemohu souhlasit ani s jedním. Uzenina do boršče nepatří a mléčně kvašená řepa taky ne. Receptů je samozřejmě spousta (jak jsem psala, viz výše), ale uzenina a mléčně kvašená řepa prostě ne. To je jako kdybyste dělal svíčkovou z rajčat.

    Yennefer: moje máma občas dává do boršče trochu kysaného zelí – pokud ji nějaké zbyde. Ale nevím, no… Já nejsem velký příznivec náhražek O:-)

  9. to sonya: já se hádat nechci ,–) jen podotýkám, že boršč jest jídlo z jednoho hrnce a maso do něj patří. pokud možno víc druhů, vepřové a hovězí, ale klobása myslím není proti ničemu, alespoň jedna naše známá z ukrajiny ji tam dává.
    a ta mléčně konzervovaná řepa se dá taky dát, jako i mléčně kvašené zelí, i když tam být nemá, čerstvý je čerstvý, ale když není čerstvý, tak je to lepší než z konzervy.

  10. Tak jsem to zkusila a bylo to vyborne. :) Ten kopr je pravdu moc fajn. :)

  11. vyzkouseno toto

    http://www.borschrecipe.info/…-grandma.htm

    je to celkem fofr.. protoze se zaroven vari a zaroven pripravuje zelenina.. ale aspon se clovek nenudi
    vsimnete si pripravy v „kyblu“ :-)

    ps: stranka hlasi virus.. ale koho to zajima kdyz jde o jidlo!

  12. pro pobavení (nebo ku depresi? ;)

    http://www.unileverfoodsolutions.cz/…olevka/video

  13. Vyzkoušeno a je to výborné! Boršč jsem vařila poprvé. Dneska budeme dojídat poslední dávku :-)

  14. Boršč je jedna z mých oblíbených polévek. Vždycky ho navařím plný hrnec a jím celý týden (ano, boršč vydrží, Knorr zaručuje i 9 měsíců :))) Těch možných variant je opravdu nepřeberné množství, od Ukrajiny po Polsko, v každé vesnici jiný. Už jsem četla i dost dramatické diskuse kuchařů a kuchařek, který je ten pravý…

  15. Používám nejméně dva druhy masa, rozhodně kousek hovězího, pak klidně i vepřové, uzené i kousek klobásy. Někdy přidám i kus kuřecího masa. Zelí zásadně čerstvé, kopr nedávám (snesu ho jedině v koprovce). Nezahušťuju, ale dávám kopeček pořádné smetany. Mňam, asi ho zas uvařím. Jo a dávám do toho bobkový list.

  16. Zdravím, nikde tu nezazněla varianta se skopovým masem…já přidávám do boršče zbytky ze skopové pečeně z minulého dne…paráda…jinak bořšč je podle mě ten typ polévky co bych nazval „co dům dal“.Já ale nejvíc miluju Soljanku z NDR…znáte?

  17. Soljanku s pořádnou porcí nakládaných okurek jsem jedla poprvé od známého, který pocházel z Gruzie. Seznam použitých surovin mi přišel podivný, ale výsledek mě příjemně překvapil.

    Ale borčš mám radši. Hlavně teď v zimě perfektně zahřeje.

  18. Dělám gruzínskou soljanku a je výborná.

  19. Incidentally, dostal jsem od českého Jezulete „3×99 specialit sovětské kuchyně“, z 80tých let m.století. Celkem zajímavá kuchařka, odečteme li katastrofální krafání Miroslava Švandrlíka, kterým si u tenkrát panující vrchnosti vydělával na (asi dost poměrně luxusní?) žvanec.

    Soljanka je tam zastoupena několikrát (neb široká strana jejich rodnaja). Osobně jsem neměl tu čest, nicméně napadají mě spojitosti: Znojemský guláš, s okurkou.
    Ale spíš pokrmy na bázi kysaného zelí: kapustnica, polský bigos, segenýn. Připravuje se kimči teplé?

    Angláni tuto lahodnou a vyváženou přírodní kyselost nemají v repertoáru. Jejich piccalilli stáhne z vašeho jazyka povlak a rozpustí vám zubní plomby, podobně jejich cocktail gherkins jsou prakticky koncentrovaná kyselina octová. Neví, o co přicházejí!

  20. 19. : nejsou to takové podlouhlé knížky? Něco na ten způsob mám, včetně hub a koření v sovětské kuchyni a jsou tam opravdu zajímavé recepty. :-)
    Piccalilli ale můžu. Chce to přiměřeně, přiměřeně. ;-)

  21. Pivli:

    jj je to vončo, mám to tu taky ;)

  22. to Pivli: Vy máte recept na soljanku?! Mohla bych poprosit? O:-)

  23. Ano, jdu ho najít.

  24. 22.: dělám tuto: Soljanka po gruzínsku -
    500g libového hovězího, 1 cibule, 2 stroužky česneku, sůl, 2 lžíce rajčatového protlaku, 2 kyselé okurky (nebo sumah nebo dužina citronu – já dávám sumah), 1dl bílého vína, vývar, petrželka nebo estragon, nať koriandru, 4 lžíce oleje.
    Na kousky nakrájené maso osmažíme na rozpáleném tuku spolu s jemně nakrájenou cibulí. Přendáme do hlubšího kastrolu, přidáme protlak, na plátky nakrájené okurky (sumah či dužinu z citronu), česnek, osolíme, vlijeme víno, tři lžíce vývaru, přikryjeme a dusíme 30 – 40 minut. Před podáním posypeme bylinkami. zdroj:Koření pro každé vaření, autor Dagmar Lánská a kolektiv, rok vydání 1994.

    V téže knize je ještě tento recept (poněkud chaotický a kostrbatě napsaný, přepisuji jej doslovně): Soljanka (Rusko, Gruzie)
    500g masa (hovězí, vepřové, šunka, ledvinky, jazyk, párky…klobása) – vše nakrájené na tenké plátky, 1 cibule, bobkový list, 1 menší okurka, 1 lžíce kaparů, 4 olivy, 3 rajčata, sůl, půl oloupaného citronu, petrželka nebo kopr, 1 1/2 l vývaru.
    Jemně nakrájenou cibuli osmažíme a dusíme podlitou trochou vývaru s rajčaty. Oloupeme okurku, rozkrojíme podélně a nakrájíme na tenké plátky. maso, plátky okurky, olivy, kapary, sůl, bobkový list zalijeme vývarem a vaříme 5 –10 minut. přidáme dušenou cibuli a vařímče doměkka. Můžeme přidat ještě na kolečka nakrájená rajčata. Před podáním na stůl vložíme do polévky několik lžic smetany, rozkrájený ciron a jemně nakrájenou petrželovou a koprovou nať. Oblíbenou rybí soljanku připravíme tak, že místo různých druhů mas použijeme na kousky nakrájenou chutnou sladkovodní rybu.

    Ještě mohu nabídnout recepty z mezinárodní kuchařky z roku 1967. Je to docela milá kniha, byť poněkud za zenitem. :-)

  25. Pivli: moc děkuji! Soljanku miluji, ale u nás v rodině ji nikdo neumí :( Takže to hned vyzkouším.
    K starým kuchařkám – ty jsou nejlepší. Pamatuji si, že babička měla obrovskou knihu, někdy snad z 50. let, tam byly nejen recepty, ale i návody, jak zpracovávat třeba maso a různou zeleninu, ryby, jak poznat čerstvost potravin, na co se jaké maso hodí… Zkratka báječná kniha. Bohužel zůstala u strejdy a je pro nás „nedobytná“ :(

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.