Vaše restaurační rituály (obsese) RSS

Štítky: Zatím bez štítků.

35 příspěvků celkem.
Skočit na nejnovější↓

  1. Máte nějaký zvyk, který si v restauraci neodpustíte, jídlo nebo pití, které si téměř pokaždé objednáte?
    Přítel třeba nejdřív kouká, zda mají rajčatový salát s cibulkou. Když ne, tak je děsně zklamaný a dá si třeba aspoň bruschettu s rajčaty nebo caprese.
    A já mám zas svoje „Já vám poprosím o dvojku multivitamínového džusu a dolít do půllitru jemně perlivou vodou, děkuju.“ a vždycky jsem napnutá, zda to obsluha pochopí napoprvé:)

  2. MÁM!!!!

    čokoládovou :) když na konci menu nebo na dezertním lístku nenajdu něco čokoládovýho (palačinka s nutelou ani zmrzka neplatí) – necítím se v restauraci bezpečně!!!! :D

    sranda že? dokonce si ani nic nemusím objednávat. jen tak hřejivá přítomnost čokošky mě udrží v dobré náladě :))

  3. A listujete to hned, jak se vám dostane do ruky jídelák? A pak když to tam není, se celou dobu ošíváte? A jak jste k tomu přišel?:)

  4. nelistuju to hned, ale VŽDYCKY si to ověřím :) když to tam není má u mě podnik zkrátka mínus,

    protože, co kdybych zrovan dostal akutní chuť na čokoládu!!!

    :)))

    takových veverčích tiků a kompulzí mám ještě pár, dělal jsem si v nich stejně pořádek, aby neovlivňovaly moje hodnocení „na ostro“, když píšu :)

    to samé s „neoblíbenými“ jídly, staší si je jen uvědomit a je po problému :) aktuálně si snad ale dávám uplně všechno…

  5. Tu je pár mojich retardácií:

    * vždy keď prídem do novej reštaurácie prečítam si CELÝ jedálny lístok (niekedy to trvá neúnosne dlho .-)

    * ak nemajú zázvorovú limonádu — ginger (nie 7UP !) tak som značne znechutená

    * bez kávy po jedle nikdy neodídem

    * neúmerne kritizujem kávové šálky, ich tvar a celkový servis

    * vyprážaný syr jem vždy s ryžou (ja viem, je to úchylné .-)

    * každému pri stole MUSÍM ochutnať z polievky, hlavného jedla, šalátu, dezertu a kávy

    --- je toho viac, ale toto ma momentálne napadlo —

  6. Vždycky jsem chtěla potkat někoho, kdo jí smažáka s rýží, myslela jsem, že to je nějaká urban legend:-D
    A to ochutnávání máme společné, taky ujídám. A nesnáším, když si spolustolovník vzpomene, že chce ochutnat ode mě, když jsem v poslední třetině jídla. Co to jako je?! Si mohl vzpomenout, když jsem ještě měla dost!:)

  7. viki:

    vítám vás tady! ;) ted máte pekněj seznam :o)))

    * vyprážaný syr jem vždy s ryžou (ja viem, je to úchylné .-) 

    tak toto je SOLIDNÍ!!!! :D

    * každému pri stole MUSÍM ochutnať z polievky, hlavného jedla, šalátu, dezertu a kávy

    jste rozený food kritik! :) já to mám lae takhl nějak vorzené, ještě předtím než sjem fůdkritičil, vždycky jsem ochutnával. mezi kamárady i rodinou to tak děláme skoro vždy :) ale to myslím dělá takhlekaždý nebo ne?

    * bez kávy po jedle nikdy neodídem

    máte nějakou favorite kavárnu v Praze?

  8. pan Cuketka: ďakujem za privítanie, takto v noci je tu u Vás prijemne :-)

    k zoznamu:

    * smažák + ryža — to je asi deformácia z detstva — od mala som milovala ryžu, lepšie povedané zbožňovala — jedla som ju samú, suchú a najradšej s broskyňovým kompótom, t.j. tam kde zemiaky nie sú nevyhnutné, je u mňa na výslní pani ryža — i so smažákom — najlepšie sú tie pohľady čašníkov pri objednávke :-)))

    * ochutnávky — myslím, že je to asi prirodzené… neviem to dostatočne posúdiť, nakoľko to tiež robím odjakživa. I keď v našej rodine som degustácie začala zavádzať asi ja :-)

    * hm, to je ťažké… najviac si pochutnám na káve doma na našom starom „koťogó“ :-) ale keď to musí byť, tak idem do Starbucksu po takeaway, tam mi vždy chutí :-)

  9. tak to jste normálně nindža ebo japonský mnich nebo něco podobného. ti žrali ryžu jen tak furt :) náhodiu hlad nezaháníte teplým kamenem? :)))

    ochutnávky jsou fajn. mám rád když sám číšník vycítí extrémní žravost skupiny a nabídne spojení jídle na jedne talíř na ohřívač nebo něco podobného,t akm kde to jde :) je to pak paráda, každej si nabíríá a všichni jsou spokojení !

  10. Hm, dívám se hned do nápojáku, zda mají Frisco. Mám ho ráda.

    K nápojům si žádám bokem sklenku s ledem, nesnáším, když mi přinesou točenou colu, tonic…a v ní už plave led. Takže to hlásím předem. Naštěstí už bývá dobrým zvykem nervat tam led předem. Maximálně přinesou sklenku s ledem a nápoj na ni nalévají z orig. lahvičky. Ale jsou podniky, kde to ještě nefunguje.
     .-(

    Vezmu ubrousek a leštím přinesený příbor, než začnu jíst. Zvyk ze závodky .kde má své opodstatnění, ale vysvětlujte to někde v nóbl restauraci. Dělám to automatikuš.;-)

    Ještě než si objednám jídlo, letím juknout a použít WC. Zastávám názor, že podle čistoty sociálního zařízení se dá dobře poznat čistota podniku. Ale třeba se pletu…;-)

  11. Mám kolegu, který si v absolutně každém podniku dává smažáka. Pomalu i tam, kde ho nemají – loudí, až mu přinesou něco na ten způsob. Chichi.

  12. pan Cuketka: ninja, ne-ninja, ryža ako príloha vyhráva! :-)
    papanie zo spoločných misiek (to mám rada, zvykla som si na to v Grécku — strašné obžerstvo! :-) a tak aktívny čašník? kde to je? kde to je? :-)

    Pivli: to WC taky dávam, ale až po jídle :-) na margo Vášho kolegu – môj brat si zase všade objednáva len spaghetti carbonara alebo Cordon Bleu :-)

  13. Jsem také ochutnávač z každého talíře (tedy jen u našeho stolu!
    Teď jsme tu zase měli Francouze a on chtěl vše ochutnat jako já, tak jsem si aspoň nepřipadala tak blbě.
    Vyhovuje mi čínský styl servírování; vše doprostřed a každý ochutná vše.
    Jídlu vždy předchází apérko. U nás Becherovka, ve Fr většinou Ricard.
    V restauracích nepiji víno, ale pivo. Vždy malé, i když vím, že vypiju třeba dvě.
    Ve Francii jak vidím na jídeláku Confit de canard, tak neodolám.
    Jinak to je většinou těstoviny a la Carbonara, ale to jsem často zklamaná, protože ne všude je umí správně připravit (hlavně v Čechách) :-(
    V echt české restauraci ráda ochutnávám svíčkovou. U nás také nikdy neriskuju biftek, málokde ho udělají tak, jak si přeji, tedy very rare-rare. A ani nemám chuť riskovat, že maso nebude až tak čerstvé. Čehož se ve Francii nějak nebojím (tam taky bifteky víc frčí).
    Ráda mám jídelák celou dobu při sobě, protože do něj furt čučím. No a protože je i sbírám, tak někdy jde i k nám domů. Někdy dobrovolně a někdy násilím ;-)
    Můj švára; co restaurace to smažák!

  14. Nemám, proč? :D

  15. 1: Až na ten multivitamín to mám podobný, pokud si dávám nealko, tak s výjimkou Kofoly prakticky vždy ředěný vodou do půllitru, ať je to džus nebo točená limonáda.

  16. Osvěťte přespolního: Smažák je co? Smažený sýr, řízek?
    Thanks.
    (PS: Co je smažka, už vím – z jiného fóra.)

  17. Kdo trpí obsesemi a rituály je otrokem svého mozku. :D

  18. 16. Smažák = smažený sýr. Na Slovensku považovaný za české národní jídlo č. 1.

  19. 1R:

    smažák je smažený sýr (s hranolky a tatarskou ;) označil bych to za české dietní „lék volby“ :) osobně používám v případech, že je menu pro mě neprůchozí…

    David:

    některé jsou ale velice příjemné :) viz ta moje čokoládová :)))

    ad džus + voda:

    trápí mě opačný problém. často si objedám vodu a juice fruice. číšník pak automaticky přinese jen jednu větší sklenici, automaticky předpokládá že chci mixovat :))) neblbněte my ty číšníky prosim!!! :D

    Bali:

    zážitekl ze společného jídla je možno okusit v http://www.ihanabi.cz/ jsouna to přímo zařízeni – obrovský hořák na každém stole ;)

  20. Viki: Taky miluju rýži. Vždycky jí uvařím trochu víc, aby zbyla, a po masitém hlavním jídle s rýžovou přílohou sním ten zbytek ještě teplý nasladko. S kouskem másla, které se v rýži rozpustí, a posypaný špetkou vanilkového cukru. Ale musí to být basmati a uvařená ne úplně doměkka.

  21. Major M.: to znie dobre a príprava je jednoduchá. Pri najbližšom varení vyskúšam:-) Ja mám nasladko rada teplunkú mliečnu ryžu s trochou škorice…

  22. rituál v restauraci? já tam musím započítat spropitné, vždycky se těším, že budu moct dát slušné, ale občas mám pocit, že by mi měl platit číšník :)

    Co se týká jídel, tak jsem si skoro jednu úchylku vypěstoval, rajčatovou polévku v aromi, drží se už na druhém nebo třetím obměněném menu, tak mám radost. Horší to bude, až mi jí vysmění za něco jinýho.

    Jinak jsme mylsím docela rozumnej host. Vlastně ne, přestal jsme si v kavárnách dávat irskou kávu, protože skoro nikdo (s výjimkou Domu kávy) ji neumí udělat tak, jak se dělat má.

  23. Rituál v restauraci? Ano na jeden si vzpomínám. Když byla první platící host žena, stál celý zbytek dne (kšeft, spropitný) za prd. Takže když například přišli na oběd jako první dvě ženy a už už to vypadalo, že jako první zaplatí, koupil si někdo z nás aspoň cigára. Tím jsme se tu smůlu snažili oblafnout.
    No určitě si časem vzpomenu ještě na něco :)

  24. stepanek:

    oblíbené jídlo je taky dobrej zásek :) z mých mnoha můžujemnovat třeba white chocolat cheesecake v angel restaurant ;)) jajaj

    matesola:

    vitaj na fouru ;) chudáky ženušky, mohli jste jim to přeci dávat zadarmikoooo!

  25. dort… to je vlastně další rituál. Pokaždé, když jdu do Aromi, jdu pak ještě do Aromi a nakoupím tam ěnoc dobrého pro ženu, dortík nesmí chybět. jen posledně neměli čokoládový dort bez mouky ale jen tvarohový koláč, který vydávali za cheesecake…

    Jinak zatím nejlepší cheesecake jsme ochutnal v jendé zastrčené cukrárně ve vysočanech

  26. jé, já se také hlásím do rýžového spolku
    dřív jsem měla problémy doma, když jsem k řízku nebo grilovanému kuřeti chtěla rýži, protože k tomu přece patří jasně brambory, ne?
    já si rýži posolím a poleju olivovým olejem a jsem zcela spokojená, nic dalšího k tomu nepotřebuju :-)

  27. moje restaurační úchylka je, aspoň to říkají ostatní, že si většinou nevyberu z jídelníčku a chci zkombinovat víc věcí nebo něco změnit a pak čekám, co z toho vyleze
    někdy i z malých změn – jako risoto bez parmazánu – vyleze ve výsledku cosi úplně jiného – risoto s dvojitou porcí parmazánu třeba

  28. 27: To mě připomnělo: Když jsem po dlouhých letech zase koncem roku 1989 mohl zavítat do Čech, šli jsme na úplně první oběd ve Stříbře. Byli jsme tehdá ve vegetariánské fázi. Manželka si dala omeletu se žampióny a já jsem řekl servírce, že totéž, ale bez žampiónů.
    „Jéžiš, to nepude.“
    „Proč by to jako nešlo? Omeleta, brambory, akorát bez těch hub.“
    „No to bysme nevěděli, jak vám to počítat, bez těch žampiónů.“
    „Podívejte, počítejte mě to, jak to tady na jídeláku je, se žampiony, akorát mě ty žampiony do tý omelety nedávejte.“
    „No já nevim. Já se v kuchyni zeptám, jestli by to šlo.“

    (Šlo to.)

  29. Moje obsese nikoliv restauracni je bramborova polevka a svestkova buchta, samozrejme prikusovat k polevce. Zkuste si to dat v rest. , pinglum vypadnou voci z dulku, pokud se vam to vubec podari dostat. Ted je cas svestek, tak jsem happy.
    Najde se mezi cuketkari nejaky soul mate, ktery si pochutna na tehle nebo podobne kombinaci?

  30. Já mám ve Walesu přítele, který je velmi obsesivní. K obědu má vždy domácí hustou hrachovou polévku k níž přikusuje jablko.
    Abych mu nekřivdil, musím dodat, že tu hrachovku obměňuje: někdy tam dá curry paste a také podíl česneku v polévce vykazuje variace: od mohutného po astronomický.

Co vy na to?

Musíte se přihlásit k posílání příspěvků.