<!–texy–>Zeleninový vývar miluji a dělám ho často. Určitě nesolím, ale je pravdou, že jiná jídla solím minimálně. Super věc, kterou bych všem doporučila, je co nejvíce zredukovat vývar, rychle zchladit a rozlít do pytlíků na led. Pak když dělám polívku, pouze vytáhnu 3-4 ledové kostky. Hodně vývaru sní i pes, stejně jako tu scezenou zeleninu. Někdy se stane, že nesežere všechny granule (většinou, když je krmenej syrovým masem, tak mu už granule nejedou) tak prostě vytáhnu kostku z mrazáku, zaliju deci horké vody a vše naliju na granule.

<!–texy–>@53 pan Cuketka: Mně se ten nápad zpracování zbytků zeleniny moc líbí, zatím je dáváme slepicím. V takovém případě na vitamínech až tak nezáleží, ale kdybych si ho chtěla udělat z plnohodnotných kusů zeleniny, asi by mi těch živin bylo líto.
Jinak děkuju za odpověď, zkusím ještě pátrat jinde…

<!–texy–>@52 barina: Hm, část vitamínů tam při tak krátké tepelné úpravě určitě zůstane (kolik a jakých nevím, nenapadlo mě to přesně zjišťovat, ale třeba vit. A se zpravidla udrží velmi dobře), minerály a vláknina také. Malinko cukrů, proteinů, tuků, to je zde asi zcela zanedbatelné i v syrovém stavu.

Ale hlavně — osobně bych asi ani neměl ambici, aby mi ten vývar (a zbytky) pomohl hradit denní doporučenou dávku ovoce a zeleniny. To po něm nechtějme. Jeho účel je jinde — pomůže vám jinde v kuchyni k chutnějším jídlům. Spotřebování "vyvařené zeleniny" je tady jen bokovka a nutričně mrtvé to ani zdaleka není, takže to v celku pořád dává velký smysl (i kdybyste třeba chtěla zcela pominout chuť).

<!–texy–>Jó, do toho by se mi chtělo, ale mám panickou hrůzu z hromadné sebevraždy všech živin. Chápu, že v té zelenině toho moc nezbude, ale má nějaký ten vitamin šanci přežít po tak dlouhé době vaření alespoň v samotném vývaru? Nebo je pak výsledek čistě záležitost chuti?

<!–texy–>po přestylizaci mi vypadlo: …že rozhodně na chuti přidá,… a voko je kouzlo nechtěného :)