<!–texy–>Nejlepší japonský čaj je za mě Sencha http://www.oxalis.cz/sencha-satsuma-70g/d-71761/ , vážně bomba!

<!–texy–>když čaj z číny či taiwanu, tak u nás jedině od Prachaře! :o)
když japonce či darjeeling – jedině teamountain :)
osobní zkušenost – kupujete vždy to, co opravdu prodávají – což samo o sobě znamená známku kvality, v čechách dost nevídané, a proto chválihodné :)

oba obchodníci maji mou bezmeznou úctu a respekt, stejně jako pan cuketka, který se nebál připlatit a dostal špičkový čaj :)

<!–texy–>Dnes tenhle čaj celý den popíjím. Je to zajímavá rarita z Japonska. Na mě je moc voňavý a chuťově pestrý. Zítra se zase vrátím k Senche.
Jsem rád, že jsem ho zkusil, ale je to pro mě spíš zpestření a rozšíření obzorů.

<!–texy–>No, a ještě drobnost. Oxidace probíhá vzdušným kyslíkem, fermentace působením mikroorganismů. Oxidované jsou černé čaje, částečně oxidované jsou oolongy. Fermentované jsou např. černé (shu) pu-erhy, kde se listy nakupí na hromadu a nechají několik desítek dní de facto kompostovat. Zelené (sheng) pu-erhy v podstatě kombinují oxidaci a fermentraci. Zrání je mnohem pomalejší, takže o nějakém alespoň trochu rozumně vyzrálém čaji můžeme mluvit asi tak od desátého roku po sklizni (pokud ho někdo neprožene poměrně zdravotně riskantním nekontrolovaným "rychlozráním") ale skutečnou kvalitu nabývá až později.

<!–texy–>A vida. Pan Cancala dorazil i sem rozdávat rozumy. Ledva ho uživatelé vypráskali z fóra primacafe, tak se vecpal jinam. Jeho názory na čaj jsou řekněme úsměvné až hloupé, adorace módního "nukleárně zeleného" tiguanjinu taktéž a zdůrazňovaná obliba shu puerhu neznámého jména a výrobce taktéž.