<!–texy–>Geniální česká vychytávka na kvašenou zeleninu pickles:

https://www.youtube.com/watch?v=d4qjlHCVews

<!–texy–>Tak 11 kg bileho nalozeno klasicky. Nakladala jsem zase po 5 lete odmlce, takze v podstate se znovu ucim. Po promichani s korenim ( pri tom se mechanickemu pomackani neubranite) pustilo zeli dost vody, dcera v zelaku slapala jak diva a vesele si cvachtala i tak.
Ten, kdo psal o tom, ze deti slapou, bo maji malou nozku, by mel dostat medaili. Nemam poprve znicene ruce od nahnani. Premyslim, za kolik mam deti na slapani zeli pujcovat sousedom :))))
Nekdo tu uvadi, ze zeli da vymackane do sklenice a pote doleje vymackanou slanou vodou. Prijde mi to nelogicke, neb mam za to, ze zeli bez stavy jde udusat mnohem hure, nez kdyz stavu v sobe jeste ma a pri dusani jeste pousti. Nehlede na to, ze pri nahnani ve vymackanem zeli mohou snaze zustat bubliny vzduchu a proliti nemuze byt absolutni.
Mohl by mi nekdo rict, co vznikne vykvasenim 4 kil bileho zeli, cervene repy, kapie, mrkve, cibule, cesneku, kopru???

<!–texy–>Zelí dělám už několik let, je velký rozdíl mezi nožem a krouhačem – z krouhače máme mnohem jemnější nudličky, po zakysání je to velký rozdíl v měkkosti.
Nasolené zelí nechávám klidně přes noc odpočinout, pustí hodně vody. Nacpu do sklenic, udusám jak to jen jde, přeliju šťávou skoro až k hrdlu, zavíčkuji a nechám pracovat v chladnější místnosti. Více si takhle odpouští šťávu, ale nekazí se.
Používám i šroubovací víčka, nemám s nimi žádný problém. Zelí ve sklenicích je v paneláku ve sklepě nebo ve špajzu, po roce je stále dobré, jen trochu ztrácí strukturu – je měkčí a "blemcavější". Vloni 30 sklenic, letos už je naloženo 40 :-).

<!–texy–>@238 prof. Qwertius: Díky, tohle zrovna budu muset asi o fous přepsat. Není to v té původní verzi ideální :)

<!–texy–>Já jsem dělal podle Cukíniho recepisu tohle zelí několikrát a trochu mě štvalo, že sice prokysalo, ale bylo tvrdé, sušší a spíš křenovitého výrazu.

Teď jsem se ale hodně zaměřil na tu mechanickou destrukci a rozdíl je naprosto kruciální. To, co je v receptu šmahem instruováno slovy "pomíchejte, pomačkejte a nechte 2 – 3 hodiny na pokoji" jsem nahradil činností "mlátím do nakrouhaného zelí půl hodiny co největší vařečkou v hrnci, dokud z toho nestříká šťáva všude kolem". Šťávy je pak dost právě na to dolévání sklenic(e). Za necelý týden je výsledek tak krásně prokysaný a křehoučký, že se toho nemůžu nabažit. Sauerkraut!