[...] O svém nákupu, při kterém jsem hrubě podcenil volbu dopravního prostředku, už jsem vám tady referoval. Nyní se těm medům pojďme podívat podrobněji na zoubek… [...]

děkuju za postřehy a tipy s medem :) to s tím slazením mně nennapadlo, že se to vlastně v tom horkym čaji znehodnotí a asi máš pravdu a je třeba na to si dát trošku bacha!!!

no, ono moje vesnice jsou vokovice, tak se snažím být lokální. tak dál než to šáreckého údolí na tom svým bajku ani nedojedu :)))

jinak souhlas, med od jakéhokoliv esnického dědečka, to je fantasie….

k rozpouštění medu: jojo, to se musí pěkně pomalu v hrnci s vodou o takové teplotě, aby se v ní dala udržet ruka. po rozpuštění se dá vzít ponorný šlehač a med trochu promíchat – je pak jemnější a déle vydrží tekutý.
opatrně na teplotu při sladění čaje – opět platí, že by se med neměl moc ohřívat, takže sladit až těsně před konzumací, nikoliv současně s pytlíkem čaje.
ještěže mám rodiče na vesnici a soused je včelař, nemusím hlídat zásoby jako vy, což by při spotřebě já+přítulka= 1kg medu na dva týdny nebylo vůbec jednoduché :)

pro nebáznivé labužníky doporučuju při průjezdu libovolnou vednicí (čím menší, tím lepší – všichni se znají) zastavit a zeptat se, kdo má včely a prodává med, obvykle mají včelaři z vesnic opačný problém než vy – jeho přebytek…

já měl jen jednu plástev životě, ale taky jsem ji koupil ve skleničce. byly to takové 10×5 cm kusy plné medu. je to sice pěkný, ale nepraktický. navíc když to zkaramelizuje, ejs tím pěkná drbačka to zase správně rozpustit :)

Med ze sklenice uz mi moc nechutna. Jim ho jen ze zdravotnich duvodu v zime kdyz jsem nastydlej. :-) Mohem lepsi je cucat cerstvy vycka z plastve .-)