<!–texy–>Taky jsem to zrovna četla. Jednak žebříček úspěšných restaurací, druhak povídání o návštěvě A. Bourdaina.:-)

<!–texy–>V příloze dnešních Lidovek je rozsáhlé pojednání o návštěvě Anthonyho Bourdaina u nás. Jednak je tam článek o samotném natáčení a pak také zajímavé povídání Hanky Michopulu o tom, jak u ní Bourdain obědval:-)

<!–texy–>I když čtu tento blog už nějakou dobu,taky jsem nikdy nereagovala,ale zdá se,že je to špatně. Ještě byste mohl ztratit chuť psát ony jiné články než recepty. Tak to prosím ne! Věřte,že nás,co nepíší je většina a fandíme vám a pokračujte prosím a dále kultivujte čtenáře,protože jídlo opravdu nejsou jen recepty. Kdybych já s vámi dělala rozhovor, moc by mě zajímalo, proč jste opustil medicínu… Třeba se k tomu někdy nějakou oklikou dostanete. Krásný den ..

<!–texy–>Přidávám se k povzbuzujícím komentářům – důraz na souvislosti jídla a životního prostředí jsou právě jedna z věcí, pro které si páně Cuketkova webu vážím. Navíc jsem se například díky panu C. dověděla o bedýnkách a dokonce se nějakým zázrakem vecpala do spotřebitelského družstva v Biozahradě. Takže – dělám to, co jsem měla udělat už dávno: překonávám svou nechuť psát komentáře na internetu a DĚKUJI panu Cuketkovi za skvělé články.

<!–texy–>Pěkný rozhovor Mr. C! Jak už zmiňovali někteří v komentářích, taky mě zajímají i jiné články, než recepty – zaměřené na ekologii, původ surovin atd. A i když třeba nenapíšu příspěvek do komentářů, nutí mě to k zamyšlení. Takže jen tak dál. Právě tyhle články (mimo jiné) odlišujou tenhle blog od on-line kuchařky :o)

Oříšky na jednu stranu závidím (vypadají moc jedle :o)) a na druhou stranu je děsně nerada loupu.