<!–texy–>Dokonce koukám, že má Tretter v nabídce i Frappuccino®. To jsem zvědav, kdy po něm SB skočí :) "páč" krást se nemá :)

<!–texy–>Jelikož se mi narozdíl od Vašeho prvního komentáře, trošičku vytrácí smysl sdělení, odpovídám pouze na vybrané a se mnou související:

ad Zadarmo – Je vidět, že tady se naše pohledy na věc diametrálně rozcházejí. Dá se skoro říct,že tak diametrálně, jak jen to je vůbec možné :) Zvláštní, že ještě nejsem pod mostem.

ad Káva – SB rozhodně neupřednostňuji (ani nevím, jak jste na to přišla), nýbrž vítám jako další zpestření zdejší gastro-scény.
To samé se týká i ochucené kávy. Čas od času si nějakou dám. Proč ne. Ale, že bych se v ní zrovna utopil, snad nehrozí. To, že jste neviděla itala jak pije ochucenou kávu, neznamená, že jí v Itálii nepije nikdo. Je zvláštní, že pro Vás je káva s vanilkou gastronomický paskvil. Ve Vašem posledním příspěvku zmiňujete Trettera jako gastronomickou špičku a ejhle on má ten gastronomický paskvil v nabídce také (http://curio.us/3d4)…ups.
Pro mě je třeba gastro-paskvil káva s kečupem, nebo s houbama, ale rozhodně ne třeba kávová omáčka k nějakému masu. Je to těžké a s tou jedinečností máte pravdu. Já si tu svou budu hledat, aniž bych cokoliv slevil ze své otevřenosti…

<!–texy–>Opět…Dobrý den,
v každém případě děkuji za reakci…reakci na mě…na mě jako takovou.
Je milé,že nejsem nikomu lhostejná.
Děkuji.
Děkuji za Vaše názory,které jsem si pozorně přečetla a rozhodně mě obohatily.
Nikdy Nikde a Nikomu jsem netvrdila,že mám patent na rozum a že jsem naprosto dokonalá.
Mám jen svou "nějakou" životní zkušenost,která je doslova a do písmene subjektivně-objektivní,z které tedy vycházím páč tedy nelze jinak.
Vycházet ze zkušeností druhého sice mohu,ale přijde mi to zavánějící pasivitou.Není nad to si skočit do prázdného bazénu na vlastní nebezpečí.Většina zkušeností je nepřenosná.
A mimo to se i domnívám,že od toho všeho tu právě jsme.
To Matesola :
Dovolte mi,prosím,ještě reagovat.
Děkuji.
Pakliže si někdo dobrovolně zvolí chápat-ctít-žít Princip něčeho jako Dogma,pak to tak i je či bude.
Není to sice "to pravé ořechové",jinak řečeno je to zajížďka-slepá ulička,ale i ten dotyčný na to jednou přijde on sám a změní to.Prostě se jen tudy dlouho nikam nedostane.
Pro mne je Princip Principem ať to třeba Vy ze mne hodláte cítit nebo ne.Naprosto svobodně si zachovávám povědomí o mě samé mnou samou.
Přesto přezevšechno uznávám a ctím život jako takový se vším bohatsvím co je možné poznat-zakusit-prožít….osahat si…
Vlastní kreativitou včetně.
Pakliže poznám co je Princip,tak se mohu kochat jeho krásou ze všech možných úhlú pohledů.
Ze všech možných úhlů pohledů.
A to pro mne platí i třeba s potravinami.
Jesti někdy lidi došly vývojem ke stvoření určitého druhu sýru,a tento druh pojmenovali či usoudily že právě toto bude pro toto normou-značkou-výhradním pojmem-originalitou,tak mi pak jen přijde poněkud divné až zbytečné to pak překrejvat až zakrejvat.
Toť vše.
A to se domnívám,že se děje velmi často,ba dokonce,že si na tom mnozí zakládají a nazývají to "uměním".Pro mne samotnou je toho fakt někdy "cu fíl".
Na filmu Ratatouille jsem byla s vnukem,mě se film velice líbil,on po hodince tvrdě usnul.Pro děti to bylo dlouhé.Pro mne gastro pohled.
""Fantazie a nekonečně možností""….se zmiňujete.
Naprostý souhlas.
Je tu a musí tu být tolik fantasie a tolik možností kolik je nás lidiček.Každý by to měl obohatit svým pohledem na věc-svojí kreativitou.
To ale vůbec neznamená,že se mi to musí líbit,ba dokonce, že s tím musím souhlasit.
Každý sám za sebe jsme něčím neopakovatelní-originální-jedineční.Není ale každý z nás švec-holič-zubař-kuchař-cukrář…
Takže když nejsem zubařem,tak to respektuji a vážím si a děkuji zubaři který jím prostě je.Opět,toť vše.
To vůbec ale neznamená,že se navzájem nemůžem něčím obohatit,předat si zkušenost-úhel pohledu….
Nikde není psaný,že skvělý dort musí vymyslet-vytvořit ausgerechnet cukrář.U něj je jenom veliký předpoklad díky jeho denodenní zkušenosti,že to může být právě on.A jinak právě jeho denodenní zkušenost ho může učinit naprosto zdeformovaným a bez už vlastní fantasie.
To je život.
Dávat zadarmo….zadarmo.
Když člověk naprosto nic nemá,tak co asi tak může nabízet-dát????
Když nic nemá?
Když ale vynaloží svou vůli,zvedne se od Papriky nebo Apetitu a jde tvrdě hákovat a vydělá si na otevření vlastního provozu-jedno jakého,tak to fakt zadarmo není.
A ta dřina pokračuje dál.Hodně až přespříliš se musí snažit aby všechno bylo smysluplné-provozu schopné….a vyplatilo se to.
Vniknul kapitál.Je jedno jestli osobní nebo firemní.
A z toho kapitálu se pak už může leccos dát.
Vždycky můžu dát jen tolik kolik mám.
To je Princip.
Jestli to dělám tak dobře,že mi zbývá nad rámec všech poplatků/zaplacení provozu+platu zaměstnanců atd./ i něco navíc,tak pak mohu rozdávat tvz. na své jméno.
A to se pak právě pozná "dobrý podnikatel".
To,že dám někomu "omluvu za čekání",tak to fakt není zadarmo.
To je pokuta za selhání.
A ta jde z kapitálu,který mohl posloužit oslavě mého jména,čili se kapitál mohl rozmnožit a né ztenčit.
Já osobně nerozdávám ani úsměv zadarmo.Pakliže souseda či sousedku několikrát pozdravím a usměju se na ní a ona po několikáté nereaguje,tak prostě končím.Nepovažuji se za blbečka.Nic není zadarmo.Alespoň né u mne.Nehodlám investovat vniveč.To se strhám a skončím pod mostem?Proč,,,
Třeba Vy jo,já prostě ne.
Respektuji a přijímám,že máte v oblibě ochucenou kávu třeba vanilkou,pro mne za mne se v ní třeba utopte,já si zachovám svůj názor,že je to gastronomický paskvil.
(Ještě jsem nezažila Itala se Segafredem s vanilkovou příchutí.Fakt ne.A jestli i tenhle druh vyrobili,tak neznám Itala který ho pije.)
Přesto netvrdím,že si jí nikdy nedám,ikdyž ta pravděpodobnost je fakt velice a velice malá.Přesto ale je.Princip svobodné vůle přežije nejnom mě.
Do SB také nehodlám jít ač vy ho upřednosňujete.
Vše je relativní.Co je krásné pro mne může být pro druhého utrpením.
Přesto přezevšechno se svět bude točit dál nezávisle na mé či Vaší chuti.
A to je Princip Spravedlnosti v pravém slova významu.Děkuji za to.
Ve filmu.který také teď běží v kinech,P.S.Miluji tě,je také o jedinečnosti každého z nás.Ona-ta dotyčná hledá svou jedinečnost.A objeví jí.Má tvořit styl bot.Její cítění-založení je jedinečné v kreativitě vymýšlet styl bot.Je nádherné,že na to přišla.Děkuji jí za to.
Pakliže Vy jste jedinečný v technickém pohledu-zkušenostmi s kávovary,taktéž Vám budu děkovat za uvedení Vašich zkušeností v život.Obohatíte tím nás všechny.
Nemusíte.Můžete zůstat třeba u Papriky.
A jestli já na svou jedinečnou mohu přijít třeba v Nemocnici pod Petřínem,může být.Pakliže tam najdu prostředí v kterém mi bude přímo blaze,tak se fakt nehodlám omezovat a ráda si ho dopřeju.
Mohu se mýlit,třeba moje jedinečnost je v tom,připomínat zde principy.Nezapomenout na to co a odkud vzniklo.
To Pan Cuketka :
a máte pravdu,docela často spadám do hlubší vážnosti.A děkuji okolí-teď teda Vám,že se mám na to vybodnout a nechat leccos plavat.Je to ale dobře?To ukáže čas.
A sranda,jo tak ta muší bejt ikdyby fotra věšeli.
To znám z dětsví.
Musím upřímně říct,že tý srandy v mém životě nějak ubylo.Tak jí tedy vyhledávám o to usilovněji…hi hi hi.
Děkuji za Vaší kreativitu a vůli vytvořit třeba i jen tenhle prostor pro slovíčka…Děkuji.
Mějte se jak se chcete mít….a ahóój

<!–texy–>Subjektivně objektivní:

Přijde mi, že to berete až příliš vážně. Gastronomie přeci taky někdy může být sranda.

Jak myslíte, že vznikaly všechny ty "konzervativní" a dlouho zažité receptury? Přece také experimentem a touhou vyzkoušet něco nového.

Navíc máte stále možnost volby. Pokdu se vám některé trendy nelíbí – nepodporujte je a držte se svých oblíbenců :-)

<!–texy–>Co třeba já na to?
Váš příspěvek je pěkně napsaný a v zásadě by se s ním dalo souhlasit. Tedy až na pár drobností…

ad Princip – Tedy Princip jak ho chápete vy, mi malinko zavání nějakým dogmatem. Pro Vás je principem jednoduchost až (jestli jsem to dobře pochopil) takřka na dřeň. Kdyby bylo toto dogma vždy strikně dodržováno, bojím se, že bychom stále byli u kořínků a středně propečené zvěřiny (darů přírody). Já naopak upřednostňuji možnost výběru a podporuji jakýkoliv vývoj na gastronomickém poli. Trochu mi tahle pasáž Vašeho příspěvku připoměla film "Ratatouille," kde bylo moc hezky vidět, že by určitě stačilo sníst samotnou houbu, nebo sýr, ale pokusit se to zkombinovat, přidat ještě špetku šafránu a celé to pak vyudit, to je to co spoustu lidí na gastronomii baví. Fantazie a nekonečně možností!!! Proč pouze staré, nenahraditelné klasiky? Píšete, že informační server byl již zaplněn. Který? Můj tedy rozhodně ne. A vsadím se, že kdybych žil třeba devět životů, tak ho nezaplním… Což mi připomíná, že na začátku 20. století již vědci považovali vše za vymyšlené a vynalezené. Taky se trochu spletli. Za sebe jsem rád, že existuje možnost výběru. Kdy se jeden den mohu rozhodnout pro naprosto nekomplikovaný kus masa s pečenou zeleninou a bramborem a druhý den si mohu jít ochutnat třeba něco z molekulární kuchyně a nechat se překvapit něčím naprosto novým. Nesmírně důležité také je, kdo mi vaří ten komplikovaný dort pejska a kočičky. Umí hemenex? Smaženici. Nebo i jen obyčejné Aglio Olio? Jestli ne, tak je to jen patlal, který haute cuisine odkoukal třeba na Paprice nebo vyčetl v Apetitu…Takže v gastronomii narozdíl od Principu pouhé jednoduchosti, já jsem hlavně pro fantazii a profesionalitu.

ad Zadarmo – bojím se o Vás, že to nezvládnete �?�, ale já už toho dostal a rozdal zadarmo.
Mám trochu pocit, že si pletete "dát něco zadarmo" s "rozdat se." Když dávám něco zadarmo, ať už je to třeba amuse bouche, welcome drink nebo panák „na haus“ jako omluvu za zdržení, znamená to že mám komu dávat. Mám hosty, vážím si jich a chci si je udržet. Jsem v tom případě blb co si stele na bankrot? Asi těžko. Blb jsem jednoznačně v tom případě, že svým hostům nejsem schopen poskytnout ani to, za co je kasíruju a oni nadobro zmizí. Pak hosty nemám a končím. Velmi zjednodušené, ale jednoduché, (že by Princip :))

Ad showbiz majitelé – Pardon, ale zase nesouhlas. Oni nejsou všichni Skamene :) Je to jak s tím Vaším zubařem. Když budu mít dost peněz a zjistím, že by mě bavilo vlastnit zubní ordinaci, proč sakra ne? To ale neznamená, že tam budu sekat okostice, nebo svým lidem radit jak maj čistit kanálky. Skamene se bohužel téhle chyby dopustil a dojel na to. Ale aspoň to zkusil. Ti kteří to vzali za ten lepší konec, tj. jsou si vědomi finanční náročnosti tohoto podnikání, omezí svou účast na pouhou zaštitu hospody svým jménem ale provoz přenechají profíkům, těch také není málo.

Ad Tretter – Toho Vám určitě neberu. Sám bych ho na naprostou gastronomickou!!! špičku pasoval jen těžko, ale je to velmi šikovný a příjemný profesionál ve svém oboru tj. hlavně nápoje. Ví také dobře, kde trh nechal díru a co chtějí jeho hosté. To rozhodně není málo. Přeji mu ať se mu v Palladiu daří a ať je hodně Meltomilných a Ovomaltinových zákaznic. Bude to tam ještě boj :) Co jediné moc nechápu a to nejen u něj, je sázka na Dallmayr kávu. Nevidím moc komerční výhodu v tom, mít stejnou značku kávy jako je v automatu na vlakovém nádraží. Do jeho konceptu by mi spíš zapadala nějaká special Tretter´s směs na míru.
Píšete, že ani v hotelových snídárnách nenajdete nic jiného než "driják." To musí být nějaký omyl né? Nabídnout hotelovým hostům decaf. nebo nějakou kávovinu je úplně normální a nezbytné!
Tak asi tak �?�

P.S. *Za luxusní požitek já považuji pobýt v čistotě a klidu,pokud možno s výhledem do přírody či alespoň nějaké zeleně*
Tak to by se Vám mohlo líbit v nemocnici Pod Petřínem :)