Díky všem za tipy! Většinu jsem opravdu využil, zbytek doplnily rady z průvodce, internetu, od místních a od kamarádů. Absolutně se to nedalo stihnout za tři dny… :)

Bohužel osobní zkušenosti s Finskem nemám, ale vřele doporučuji pustit si po návratu cd finské skupiny Vartinna (psáno s tečkami nad a) , nejlépe Ilmatar…

S Finy si člověk moc nepopovídá, zejména se starší generací – ne kvůli jazyku, ale kvůli komunikativnosti – sousedi vydrží vedle sebe sedět i celý večer v hospodě beze slova, postačí jim jen posunky. Mladí umí výborně anglicky a už postupně komunikační nešvar odbourávají. Extrémně komunikativní jsou všichni Finové do jednoho až když mají více upito. Pije se buď do stavu KO, nebo vůbec – nic mezi neexistuje.

Běžné hospůdky jsou zajímavé tím, že se objednává u baru, hned se to platí, v případě kávy, která je konzumována v hektolitrech, si můžete vybrat hrníček, nalít si mléka dle libosti, cukru i kávy. Takový self service. Z počátku to může být pro cizince divné, ale má to výhodu v tom, že můžete konzumovat jedno kafe/pivo celý den a nikdo na vás nenaléhá, abyste si něco objednal a člověk si tak pobyt v restauraci s přáteli skutečně užije.

Jídlo obecně je dost tragické. Po více jak roce po návratu nic z jídla nepostrádám. Pečivo je pro našince úděsné, což nás tehdy vedlo k pečení vlastního chleba. Jinak hojně konzumují "zdravý" chléb, který u nás tak běžně k dostání není. Finsky se jmenuje ruisleipää a jsou to většinou takové placičky velikosti housky, téměř černé barvy, ovšem vysoké asi 1,5 cm, hodně hutné. Protože takto tenkou placičku by člověk nebyl schopen rozříznout, tak se už prodávají rozříznuté. To stojí za ochutnání.
Podobně patří k finským tradičním pokrmům již zde zmiňovaná makkara – což je obecně každá klobása, ale typická je hlavně mustamakkara – černá klobása, trochu příbuzná českým jelitům, ale tenčí a chuťově jiná. Ogrilovat si makkaru po sauně je prostě rituál i když nemusí být zrovna dobrá :).

Typickou sladkostí je Pulla (http://www.juvankartano.fi/images/pulla.jpg) samozřejmě s kávou. Kávy konzumují Finové nejvíce na světě a jsou na to pyšní – ovšem nutno dodat, že kvantita vítězí nad kvalitou a kávou je i to, co se u nás jmenuje cikorka.

Dalším hojně konzumovaným pokrmem jsou meatballs – masové koule (http://www.brahenkellari.fi/annoskuvat/annos_Lasten%20Lihapullat.jpg), které asi nejsou typicky finské, ale hojně konzumované a není problém se s nimi potkat v každé restauraci – od návratu se masovým koulím spíše vyhýbám :).

Jak už tu zmínil rbrt, tak typickou vecí je Mämmi, což je opět jako většina typických finských pokrmů, černé, sladké – chuť bych definoval jako namletý mák, perník, skořice ve skupenství tužší, sušší marmelády. Mämmi se jí v misce zamíchané s mlékem, nebo lépe smetanou (zajimavost: smetana se řekne finsky smetana, protože se tam kdysi importovala od nas a to slovo přešlo do jejich jazyka). Mämmi je ovšem v obchodech jen v období Velikonoc – jindy jsem ho už nesehnal.

Jinak černé Salmiaky, černé gumové pendreky a ostatní druhy gumových medvídků a dalších potvor jsou v supermaketech číslo jedna. Jídlo obecně je orientováno spíše na zdraví – tj. hodně zeleniny, více vařeného než smaženého, jídla nepříliš kořeněná, proto možná chuťově nepříliš výrazná. Finsko může být rájem pro vegetariány, kteří mají ve Finsku nabídku širokou. Z masa hlavně ryby a jako cenová delikatesa – sob. Co se pití týká, tak nejvíce pivo, při krátkodobém pobytu kvalifikováno jako hnusné, při delším jako snesitelné – bez ohledu na značku.

Co se týká návštěvy Helsinek, tak bych doporučoval nečekat zázraky, pak možná budete překvapen. Vše důležité z památek se dá stihnout za jeden den, protože je to opravdu malé město (vzpomeňte si na mě, až si budete prohlížet úřad prezidentky). Existuje spousta restaurací – pro nás nejzajímavější je nově otevřená Vltava (http://www.hok-elanto.fi/ravintolat/vltava/).

Na závěr tedy popřeju Hyvää matkaa (šťastnou cestu) a hyvää ruokahalua (dobrou chuť) a bez návštěvy sauny neodjíždět!

Určitě stojí za to ochutnat soba nebo losa a na pivo bych osobně doporučil Kaislu, kousek od nádraží v Helsinkách a kde mimo mnoha druhů piv z celé Evropy mají i místní Stadin, a z jeho výroby nedám dopustit na American Pale Ale. Vynikající !!

V placate, vecne destive a sede dire jmenem Finsko jsem sveho casu na stazi protrpel rok.

Vetsina Finu, ktere jsem poznal a rovnez osob ve Finsku dele zijicich odprisahne, ze finska kuchyne je ta nejhorsi na svete. Trejdmarkem jsou makkara, spekacek, ktery nevidel maso ani z jedouciho vlaku, salmiakki, takova slana variace na pendrek , salmiakki pitivo, coz jsou v podstate ony bonbonky rozvarene ve vodce, pomerne dobre cidery (alkoholicka ovocna sodovka), nedobra piva, vyborne marmelady a likery z rozmanitych bobuli a udesne pecivo. Za vyzkouseni stoji recepty z ryb, naopak makkara polevka (ony vurty vyvarene ve vode) nebo davivy pokrm, jehoz jmeno si bohuzel jiz nepamatuji, vyrobeny z korenove zeleniny roz-/vyvarene v mlecne tekutine radeji nezkouset. Karelske pirozky a vetsina dalsich drobnych pochutin jsou rovnez humusy.

Pane cuketko, nenechte se odradit, ale mam trosku strach o vase delikatni cuketkoidni chutove receptory. :)