<!–texy–>Jo a jinak s tou natí, do obchodů se dodává zásadně bez ní, protože ta nať desně rychle vadne. Já měla řepy od rodičů a čerstvoučkou nať jsem pojídala během odňaťování :-) Zkušebně jsem nechala pár řep s natí a za dva dny byla nať jak z hnoje :-(

<!–texy–>Mńam, právě jsem uvařila hodně podobnou polévku – nahrubo nastrouhat celer, pár mladých mrkviček a hódně, h´dně červené řepy. Nejdřív krapet vše podusit na másle, pak zalít vodou a vařit do měkka. Zlehka osolit a opepřit čerstvým pepřem a je to bašta. Ale tuhle variantu taky vyzkouším, páč na červené řepě jsem silně závislá.

<!–texy–>Není to žádná novota, anobrž TALETÝ barszcz
czerwony, jak to pro nás vymysleli bratři Poláci :-)

<!–texy–>26: a papala jste v bílé blůzce? .o)

<!–texy–>Dnes jsem jsem měla k obědu v jedné vídeňské restauraci polévku z červené řepy. Vtip byl v tom, že nejdříve mi byl naservírován talíř s čerstvě nastrouhaným křenem a zakysanou smetanou a to pak pan vrchní přelil tím rudým zázrakem. Geniální a přitom vlastně klasická kombinace chutí.