<!–texy–>No tak jakozto student UPOLu jsem se patecni prednasky zucastnit chtel, lec jako dojizdejicimu studentovi se mi tam tak pozde nechtelo, ale jak vidim, o nic zasadniho jsem neprisel… jen to pomeranco repne zele mohlo byt dobre, ale tak o veekendu bych se tam stejne asi nedostal… skoda, no.

<!–texy–>no dalo se to predpokladat, ze?

<!–texy–>Jelikoz jsem se o AFO dozvedel odtud (diky Cuketko), tak povazuji za povinnost
prinest odtud kratky report. V patek jsem se zucastnil prednasky "Molekulární
gastronomie: Molekuly, které vaříme, pečeme a jíme". Bohuzel zklamani. Tesil
jsem se na nejake poznatky z molekularni gastronomie, misto toho projev prof.
Raaba pripominal spis nejaky pokus o zabavny porad. Dozvedeli jsme se, proc
zlouzky plavou v bilcich, proc se syrove vejce spatne toci na stole, proc se
kali pastis nebo ze je dobre opect kosti na vyvar pred tim, nez je dame varit.
Mozna moje chyba, ale ja jsem z ust chemika cekal spis informace o tom, jake
latky se v molekularni gastronimii pouzivaji, k cemu slouzi a taky nejake rady,
co a jak se da vytvorit. Navic se snazil svou prednasku neustale ozivovat
zapojovanim publika, takze po nas asi 3x chtel, abychom vstavali, chytali se
za ruce, recitovali apod. Nic pro me.. Vyklad byl doplnen ochutnavkou vytvoru
sefkuchare Dusana Metelky. Nejdriv ochutnavka nejake pomazanky ve 2 variantach
- hladke a hrube, abychom si uvedomili, ze jeden pokrm se stejnym chemickym
slozenim muze chutnat jinak. Pak "roquefortova zmrzlina", coz podle me nebylo
nic jineho, nez dalsi pomazanka z prichuti roquefortu, ktera teda byla
ozvlastnena nejakou cernorybizovou marmeladou (nebo necim podobnym) a
praskajicima kulickama. Nasledovalo ve vakuu posirovane hovezi maso z plemene
Angus marinovane v Kajunskem koreni s pyre z dyne hokkaido a majonezou z
papricek habanero. Maso nevyrazne chuti, v pyre byla strasne citit nejaka
morska rasa, coz nevim, zda bylo ucelem a tak jedine, co mi docela chutnalo,
byla ta majoneza. K jeji priprave bylo udajne pouzito pouze minimalni mnozstvi
oleje a tusim, ze tekuteho dusiku. Na zaver jsme dostali dezert v podobe
zmrzliny z visnoveho piva Kriek, kterou pred nami sam sefkuchar pripravil opet
za pouziti tekuteho dusiku. Musim rict, ze to za ten vecer bylo jedine, co
stalo za to.. Byt distribuci jidla meli organizatori docela dobre zmaknutou,
nezabranilo to tomu, ze pan profesor musel svou prednasku nekolikrat prerusit,
protoze v sale bylo pokud rusno. V sobotu jsem si nemohl nechat ujit film
"Dekodovani Ferrana Adrii" s Anthonym Bourdainem v roli moderatora. Film byl
hodne zajimavy a kdo ma jako ja slabost pro Tonyho, uzije si to dvojnasob ;)
Kupodivu nejvice me nadchla pasaz, kde je Bourdain v jednom kramku v Barcelone
zasvecovan do taju vyroby jamonu. Pri zaberech, kdy presel k ochutnavce, jsem
slintal, jak Pavlovuv pes.. Nasledovala exkurze do Adriovi laboratore a ke
konci jsme byli svedky navstevy Bourdaina v El Buli, kde hodoval spolecne s
Ferranem u jednoho stolu. Film se da shlednout na youtube, takze jeho obsah
nebudu do detailu popisovat. Co me ale zarazilo a nastvalo zaraz, byl uvod k
filmu. Hostem byl Davide Cassi, italsky fyzik. Pred zacatkem se nam snazil
vypravet neco ze zivota Ferrana Adrii. Opet to bohuzel pojal extremne nudnou
formou a tak muj verdikt zni – nejhur stravenych 35min zivota za poslednich
par mesicu. Bez nadsazky. Kdyby svuj projev prepsal na papir a rozdaval ve
forme nejakych letaku, udelal by lip. Adriuv zivotopis si muzu precist jinde.
No a na zaver nedelni filmek "Alchymisté u sporáku: Kuchyně budoucnosti". Budu
se asi opakovat a znit jako vecny pesimista, ale toto opet nebyl salek moji
kavy. Mozna to bylo zpusobeno tim, ze na uvod jsme si museli vyslechnout vycuc
z patecni prednasky prof. Raaba, coz samo o sobe navodilo, alespon u me, opet
tu nudnou a lehce trapnou atmosferu.. O postave Hestona Blumenthala, kteremu
byl tento dil venovan, jsem toho prilis nevedel a jsem rad, ze ted uz mam o
tomto chlapikovi alespon zakladni povedomi. Jenom skoda, ze vetsina dokumentu
byla z prostredi laboratori a zasedacich mistnosti misto kuchyne.. Nejvic me
Heston dostal tim, kdyz serviroval dva druhy zele – z pomerance a cervene repy,
tedy oranzove a cervene. Hostum dal jedinou informaci – at zacnou tim
pomerancovym. Prekvapko bylo v tom, ze oranzove zele bylo repove a cervene
bylo pomerancove ;) Verdikt? Myslim, ze je dobre, ze jste tu cestu z Prahy k
nam do Olomouce nevazili, o nic zasadniho jste neprisli. Zucastnil se jeste
nekdo? Docela by me zajimaly i nazory ostatnich.

<!–texy–>Cuketko, hned bys jel, kdyby co…? Proc teda nejedes? Olomouc je za rohem :)

<!–texy–>Já teda plánuju jít (mám to za rohem), ještě uvidím, jak na tom budu s časem.