<!–texy–>@24 LukeD: Nebuď z toho jelen. Vše se dá vysvětlit 1000ci způsoby a vysvětlení od Kami je jen jeden z nich. Mám stejný problém jako ty, a proto se snažím tomu E621-625 vyhýbat.A parmezán mi taky nevadí. Je potřeba brát na zřetel, že skutečně biologicky vzniknuvší glutamát je něco jiného než syntetizovaný, kde je potřeba použít ještě několik chemikálií, které samozřejmě mohou zanechávat rezidua a pak při trávení se metabolizují na něco co není "ten čistý přírodní" glutamát. A také nesouhlasím, že počet lidí, kteří nesnáší glutamát, je mizivé procento. Někdo ho totiž nesnáší, ale neuvědomuje si to jako ten kdo je o stupeň citlivější. Bude to asi jako s nesnášenlivostí mléka. Někdo ho pije, sice ho po něm bolí břicho a má rychlejší trávení, ale přisuzuje to něčemu jinému. V knize Doba jedová je o glutamátu zmíněno také to, že přibývá hyperaktivů a dětí s autismem a dávají to do souvislosti právě s glutamáty a taky s umělými sladidly. Opět lze vygooglit, že křivka nemocnosti prudce roste od let, kdy se do USA a pak do evropy tyto ingredience dostaly. Každý ať soudí podle svých zjištění. Každopádně Kami pěkně zmiňuje glutamátem zmatené a podvedené receptory v mozku, to je dobrý postřeh.

<!–texy–>ked som si prezeral tie fotky, tak som normalne vyhladol a musel si ist rychlo spravit nieco dobre.
Problem je podla mna v dnesnej dobe ten, ze vacsina ludi sa stravuje formou fastfoodov, dennych meniciek a cez vikend sa prestravuju na polotovaroch. Behovorim ze v kazdej restauracii varia blafy, ale najst dobru restauraciu za normalne peniaze je fakt niekedy heroicky vykon.
Velmi malo ludi napriklad doma robi vlastne cestoviny, knedle, klasicku ryzu (nie zo sacku), zemiakovu kasu pretoze je s tym vela prace ale podla mna ta chut stoji za to.

<!–texy–>@25 Anonymní: pokud nemáte alespoň základní respekt vůči ostatním diskutujícím, má vůbec cenu se do té "přiblbé" diskuze zapojovat? prosím, zvažte, až budete příště odesílat svůj komentář.

<!–texy–>Kami, děkuji za kvalitní příspěvek. Konečně ta přiblblá diskuze dostala trochu seriozní charakter.
Za množství používaného glutamátu si můžeme (my spotřebitelé) sami. Kdybychom nekupovali pořád jen podle nejnižší ceny, dostali bychom určitě kvalitnější výrobky. Spousta výrobců by to určitě ocenila. Není nic příjemného nechat se neustále tlačit obchodními řetězci do nižších a nižších cen.
Řešení je na nás, spotřebitelích. Žádejme kvalitní výrobky, za které si připlatíme, a ubude náhražek :-).

<!–texy–>Díky za vyčerpávající a perfektně osvětlující příspěvky. Hlavně pod ten předposlední odstavec z druhého bych se klidně podepsal – inu, dodatek "látka zvýrazňující chuť" mluví za vše. No, a syndrom čínské restaurace je evidentně podobně neodbytný jako mýtus extrémního množství železa ve špenátu (Pepka námořníka). :) Tak či tak mi i nadále zůstává záhadou, z čeho ty mé reakce mohly být. Glutamát to tedy s největší pravděpodobností nebyl. Jsem z toho opravdu jelen.