<!–texy–>……jenom poznámečka. Pokud zadělávám těsto na buchty, buchtičky a tak….vždycky v poměrů půl na půl mouky hladká a polohrubá. Nešoulám válečky, ale vyklopím těsto na vál a nožem odkrajuji kousky a balím je do bochánků jako povidlové buchty. Mimochodem i tyto malinkaté buchtičky plním někdy domácími povidly / dá se i tvaroh / a dávám je mezi ty prázdné. Můj malý / 33letý / synek je miluje……Spojem vždycky nahoru, aby po vyklopení z plechu byly hezounké a jedna jako druhá…….

<!–texy–>Buchtičky jsem dělala naposledy tak před 15-20 lety.
Musím se pochlubit – povedly se náramě (akorát jsem do těsta dala místo citronové kůry pomerančovou a přidala jsem trošku muškátového oříšku).
Šodó jsem udělala přesně podle receptu a vyšlo to – mňam!
Dnes byly k večeři a ještě teď se olizujeme. :-)
Dík za inspiraci.

<!–texy–>Snažil jsem. Fakt že jo. Ale tu správnou konzistenci ne a ne vychytat. Nevím, čím to… Možná trochu víc žloutku a cukru?

Každopádně si z Anglie pamatuji, že krém podobné konzistence vyráběli vlastně "pundinkovou" metodou – mléko, škrob. Pak to používali buď jako topping desertů, nebo to nechávali schladnout, čímž vznikl jakýsi našlehaný pudink.

<!–texy–>Tak jsem udělala v neděli šodo podle Vašeho receptu, pane Cuketko. Bylo by bývalo super, kdybych "šťávu z citronu" nepochopila tak, že mám citron vymačkat celý (a nebyl z nejmenších…). Pak už jsem jen stála nad kastrůlkem s pěnou a přidávala hrsti moučkového cukru… No, musím uznat, že chlapi byli stateční, se zkřivenými hubičkami se dušovali, že je to dobrý, i když ve školce to vaří jinak… Takže příště tak maximálně 2x stříknout?

<!–texy–>tak s tímhle receptem jsem teď odrovnala všechny na naší Erasmus večeři…teď už je jen naučit vyslovovat BUCH – TIČ – KI – SE – ŠO – DÓÓ