<!–texy–>Husí játra "provoněná" česnekem a tomu podávané chardonnay (v kontextu článku pravděpodobně s nízkým zbytkovým cukrem) považuji velmi odvážnou kombinaci, která ovšem nepůsobí příliš lákavě – teoreticky bych jen těžko vymyslel něco ještě více senzoricky nesourodého (!).

<!–texy–>Takže včera jsme byly (inspirováni recenzí pana C.a následným reloadem) ve výše uvedené restauraci a naprostá spokojenost. Rezervovaly jsem si místa dopředu, kvůli probíhajícímu státnímu svátku, ale pár volných míst by se našlo i bez ní.
Už ve dvařích jsme vyfasovaly proslulého číšníka s knírem, nicméně naše obavy se ukázaly jako liché – asi jsme vypadaly jako totální idioti a tak se k nám choval velmi vstřícně (dokonce radil s výběrem :-) ač jme měly vybráno podle recenzí. Velmi zábavné bylo jeho obsluhování u okolních stolů, jeho kadence slov v maďarštině dosahuje rychlosti proslulého ruského kulometu – zachytila jsem jenom slovo paprikáš.
Začaly jsme polévkou s orkovým kostmi, polévková fantazie pro dva (a polévka je servírována obvykle pro dva), s kostmi jsme trochu bojovaly (pan číšník se asi bavil), ale stál to za to… takhle dobrou "poctivou domácí polévku" jsme neměly několik let. K tomu toustíky s česnekem (jenom varování nezkoušejte si kousnout do česneku – síla jejich a našeho česneku je nesrovnatelná), lahoda.
Nicméně už po polévce jsem tak trochu nemohly a tak jsme učinily bolestné rozhodnutí, že si dá každá jen hlavní chod.
K jídlu jsme si daly Candáta zmíněného v recenzy pana C. (k tomu není co dodat snad jen kdo neochutnal neuěří) a husí jatra a tady si dovolím nesouhlasit maso bylo perfektní )3 větší kusy), příloha bramborová kaše – rozhodně ani stopy po margarínu ALE bylo tam cítit mléko (obecně maďarské krabicové mléko má takovou "zvláštní chuť") a možná to způsobilo rušivou chuť. Co mi vadilo více byla nevhodná obloha – list salátu rosso, plátek pomeranče a plátek hvězdicového ovovce, jehož název si nevybavím. Odcházeli jsme s pláčem – protože jsem nebyly schopné sníst více… a účet cca 10500 HUF jsme oželely s lehkým srdcem. Příště budou naše cesty určitě do restaurace Khéli.

<!–texy–>Romana: v Gyoru jsme byli minulý rok a taky jsme byli nadšení… mí rodiče tam byli zvyklí jezdit na trhy a nikdy se nepodívali do města, takže tvrdili, že tam nic není :-)

<!–texy–>pan Cuketka:

Když já bych se tam právě nejraději podíval, jak mají otevřeno pouze pro ženy :) Já vím, to už bych asi chtěl moc… díky, díky za tip. Musím si koupit nějakého pořádného průvodce a obrazit to všechno. Při odjezdu jsem v Luxoru popadl ten nejlevnější a jsou tam jen trasy vycházek za památkami :/

<!–texy–>Hrozně se nám líbilo v termálním aquaparku v Györu http://www.rabaquelle.hu/sk/index.php . V centru jsme tam našli něco na způsob anglického pubu, ale s úžasnými minutkovými jatýrky a dalšími výbornými jídly. Byli jsme tam dva dny a oba jedli jen tam, jak nás to vzalo. Už jsem to našla – http://www.gyornet.hu/johnbullpub/ – bohužel jen v maďarštině. Vůbec v Györu se s cizími jazyky člověk moc nechytá. Bydleli jsme tady http://www.relaxpanzio.hu/ – moc dobrá domácí snídaně, ale původně jsme chtěli tady – http://www.tio.hu/ , jenže selhala mailová komunikace o rezervaci.