<!–texy–>Cuketka:

Vřele doporučuji knihu Secret Ingredients: The New Yorker Book of Food and Drink

http://www.amazon.com/Secret-Ingredients-Yorker-Book-Drink/dp/140006547X/ref=pd_bbs_sr_1?ie=UTF8&s=books&qid=1206240728&sr=1-1

<!–texy–>Jednorožec: i Vy vtipálku!
moc jsem se pobavila, dnes si s holkama popovídám, až jim budu měnit vodu. Ghííííí!!! :-))))

<!–texy–>K pivli, 106
Povídaj si spolu dva stonky:
Yak se mash?
OK. Jak si se sem dostal, bylo to těžký?
Easy peasy lemon squeezy.
Ha ha, lemon grass squeezy?
Yeah. Napřed nás rvali, pak jsme někam dlouho jeli. Do lázní. Zabalili nás do takového průsvitného prostěradla a celý měsíc jsme se váleli na lůžku. Žůžo. Pak nás nějaká paní vohmatávala a než jsme se vzpamatovali, tma. A zima jako v psírně. Brrr.
Tak jsem nahodil úsporný režim, no sweat.
Jen co úsporňák začal zabírat, šup, jsme ve vodě. A světlo. Tak zase rychle převexluju na rašení. Furt náký změny. No raším, raším až haraším a té paní se to líbí. Cukruje a wowuje a to se zas líbí mně. Life is good. A ty?
To samý, mate.

A rostly a rostly a rostly.

<!–texy–>Alex Juchelka 101.:

to jsem rád, nosím ho všude s sebou a všem ho strkám pod nos. ja už uplně <i>pošahanej</i>… ,)

<!–texy–>Nojo, asi vydrží hodně, ale člověk si říká: někde v cizině to urvou, cestuje to k nám jak dlouho, pak to Ťamani zamotají do průsvitné folie, válí se to měsíc na pultě v obchodě, já to koupím a šoupnu do ledničky. Pak dva kousky strčím do vody a čekám od toho, že to vyraší.
A ono jo!!! Wow!