<!–texy–>ad 123: omouvám se, má být "slow roasted belly pork". Ale mám pocit, že i na to "cooked" jsem našla nějaký (vy)pečený recept. Překlep ve své poslední větě ("neprosto") považuji za roztomilou freudovskou připomínku.

<!–texy–>Dovoluji si přidat ódu na bůček, tentokrát "pomalu pečený". Seznámila jsem se s ním osobně na severu Anglie v hospodě, kde ho nabízeli jako nejobyčejnější jídlo a kde se mi potvrdilo, že Angličani maso prostě umějí. Vyklubal se z toho křehounký obrovský dortík s křupavou kůrkou, výborně ochucený, s přílohou ze šťouchaných brambor. Od té doby se ho pokouším napodobit – flák vysokého bůčku s kůží (podmínka) jsem zatím sehnala v Praze u pana Robertsona, jinde měli třeba i s kůží, jenže nízký. Pro mě neobvyklé okořenění (koriandr, tymián, fenykl – ale na netu jsou i jiné zajímavé kombinace) tomu dodalo vynikající tečku. Pomalé pečení= klidně i 13 hodin (Temelín ale není nutno kvůli tomu startovat, víc než polovina doby probíhá třeba na 90° – ale záleží na receptech s různými poměry pečících dob – když zadáte "slow cooked belly pork", vyrojí se receptů spousta). Dle anglického vzoru podávám se šťouchanými brambory (se slupkou a zelenou cibulkou, neprosto dietní:-)

<!–texy–>zdravím, během svátků mne pozval kamarád na tuto laskominu, která určitě nepatří k dietám, nicméně než cukroví, tak doporučuji tuto dobrotu. už jen ten zábavný moment,že v nádobě zatěžující upečený bůček, bylo vloženo několik kol závaží na činky bylo na vyfocení. fotku mám a zkušenost s tím, jak to chutná, taky. záhy to budu s radostí dělat taky. a pro další gurmety. . . . franta

<!–texy–>Všem "spolužroutům", naprosto dokonalé! Nikdy jsem nevěřil, že mám rád bůček, teď vím, že ho asi miluju!!! ;)

<!–texy–>vynikajici, vsem doporucuji. podavano s restovanymi bramburky ala jamie oliver a po kilovym bucku se jen zaprasilo :) diky za recept