<!–texy–>Ono to je pořád to samé dokola. Například se neustále všude píše o lidech, kteří podepsali smlouvu, kterou nečetli. A pak brečí s tím, že té smlouvě nerozuměli, nebo že byla malým písmem atd. A pak si stěžují na stát, že je před tím zákony neochránil.

Stejně je to s tím jídlem. Lidé jsou líní číst složení a věnovat jídlu trochu času. A pak se jako pod rozhovorem s Hanou s Michpolu odvolávají na rušení norem a na to, že za to může stát.

Je to přesně tak, jak tu někteří psali, hledají důvody proč to nejde, protože si odmítají připustit, že se jim do něčeho nechce.

Teď prosím nechci tuto diskuzi stáčet k politice, tak to prosím v tom nehledejte, ale dle mě je to dáno tím, že za komunistů tu vše bylo nalinkované. Nebylo toho všude tolik, lidé byli rádi, že prostě něco bylo a nevybírali si. Pravidla prostě udával stát.

Dnes je člověk odkázaný na sebe a musí se sám prosekávat pralesem a hledat. A to ve všem nejen v jídle. A to dá samozřejmě práci, člověk se musí pídit po tom, co je dobré, musí zapojovat mozek. A na to lidé nejsou zvyklí. Nevidí ty výhody. Ty jsou pro ně abstraktní. Navíc lidé na tom nejsou tak finančně dobře, aby šli a koupili, co je napadne. A jsou často utahaní z práce a fungují v režimu – konec práce – vypnu. Vstupují tedy do obchodů s dvěmi myšlenkami – musím ušetřit a musím nakoupit. Tečka.

Když se koukám kolem sebe, zjišťuju, že jsou tu lidé strašné konzervy. Nemají rádi nové věci a často pak lidi jako paní Hanu berou jako nějaké povyšující se hippies, kteří jim chtějí nacpat semínka, protože jsou zdravá a zeleninu, na kterou tu taky dost lidí není zvyklá.

Například můj přítel byl zvyklý na jídlo, kdy jeho rodiče nakupovali dle zásady: "to nejlevnější a když v tom není maso, tak to není jídlo". Když jsem mu poprvé uvařila – zapečený kuskus se zeleninou, tak mi řekl: "no na to, že v tom není maso, tak je to dobrý". Když jsem mu vysvětlovala, že když si koupí litr 100% džusu a naředí si to vodou, tak bude mít 2 litry 50% za stejnou cenu jako když si koupí ten nejlevnější co kupoval, který byl 4%!, tak mi říkal, že jsem naočkovaná z televize. Časem to naštěstí pochopil a dnes za mnou přichází z obchodu a kritizuje složení, co si na něčem přečetl a když se ho ptám, co by si dal, tak už neslyším jen maso, ale i polévky, čočku, rýži se zeleninou apod. Už na to nezdravé pomalu nemá chuť.

Mám vyzkoušeno, že se dá nakoupit kvalitně a za dobrou cenu. A v obchodě kolem sebe vidím, že lidi nekoukají na složení a kolikrát jdou prostě za akcemi. Naučili se chodit za žlutou. A nejhorší na tom je, že kolikrát jsem viděla, že zboží v akci stojí víc nebo stejně, než to samé před akcí! A stejně je vybrané. A také si myslím, že toho lidi nabírají příliš. Třeba když byla v plném proudu aféra s vejci lidé nabírali do vozíků plata vajec. Místo toho, aby nějaký čas vejce nekupovali. To samozřejmě navádělo obchodníky vejce ještě víc zdražovat…

Atak dále, to je na knihu… Jen ještě poznámka ke družění s kolegy na úkor krabiček – na některých pracovištích lidé chodí kouřit a při kouření se také druží a kolikrát i řeší důležité pracovní věci, to však ale neznamená že začnu kouřit ne? Zdraví je přednější…

<!–texy–>Procházím si blog zpětně a tohle mi připomnělo novější článek na jednom foodblogu: http://vilemina.blog.cz/1206/nechcete-ecka-tak-varte-tecka

<!–texy–>@82 la trucha: Zdravím, můžu poprosit ty tipy?

<!–texy–>dobrý, chlape.

<!–texy–>Díky za hezký článek!