<!–texy–>Zkusila jsem (klíčky byly už docela dlouhé) a je to celkem dobré, s paprikou, kmínem a sušeným česnekem – chce to kousek pečiva. Posypala jsem ještě horkou pučálku trochou nivy. Slupek jsem si ani nevšimla, tuhé nejsou – ostatně, hrách jsem nesmažila úplně "do mrtva".

Na klíčení mám porcelánovou misku s otvory ve dně, proplachuji za den několikrát, aby semínka nezasmrádla. Nezabírá moc místa, proplachuje se velmi snadno, velmi šikovná věc :)

<!–texy–>tak tohle mi uteklo ale pořád to tu koukám žije. tak se zapojím a reaguji cris cross podle toho, jak to vyjde :)
pučálka je stará klasika. jestli to dělala něčí babička, rozhodně si to nevymyslela, ale dělalo se to v určité době všude (kromě panstava ofc). problém je, že jsem v teorii narazil na dva druhy pučálky. tato výše popsaná, která jde praktikovat i s čočkou a kdoví čím, pak se klasicky restovala, teoreticky to podobně používají číňani a spol. velmi dobře klíčí a chutnají luštěniny. nejlépe mungo. dobře klíčí čočka, dá se i cizrna atd. sója ja problematická, často zapáchá či plesniví. klíčil jsem ale i známou alfalfu, pískavici, dá se i řeřecha, dokonce mák a jiné (to není na restování spíš do polévek). nejlépší je to namočit, pak je klíčení rychlejší. pokud je luštěnina stará, nekvalitní či špatně zpracovaná, klíčí pak špatně a dlouho a výsledek může pak zapáchat. obecně se v klíčcích tvoří určité věci, které moc nechutnají, když jsou klíčky dlouhé a začínají se barvit (proto se odstraňují při vaření piva). enzymy slouží k rozložení složitějších věcí, což už při klíčení udělaly. navíc je to opisovaný nesmysl, ale enzymy se rozhodně neničí (alespoň ne obecně) při takto nízkých teplotách. prostudujte si sladování a tam enzymy pracují tuším ještě nad 80°C. nechci to moc prodlužovat, ale pučálka se dělala i jinak a myslím, že to je pravá klasická pučálka. používal se na ní výhradně hrách a to z toho důvodu, že je sladký, respektive při pražení zesládne. hrách se namočil a když se začínalo topit, tak se sušíval na kamnech. dělávalo se to i ve školách, kde bývala kamna v učebnách. hrách nebyl tak čerstvý, neměl chuťový ani jiný ocásek. byly to takové hrachové alaburky. hrách pučel, respektive pukal a syčel, proto pučálka. jenom tím, že se namočil tak se aktivovaly enzymy a pak se sušil, respektive pražil, než šel do klíčků. vzhledem k tomu, že je hrách nasládlý a ještě se to zvýraznilo pražením, kdy karamelizovaly jednodušší cukry, bývala to opravdu taková sladká pochoutka chudých. pochází to z dob, kdy nebýval ještě běžný cukr a hrách se často používal i do moučníků, například vdolků, smažené cukroví apd. pro jeho nasládlou chuť…

<!–texy–>@48 Gustav: Jemináčku, co to melete? :) Živou vodu na vás a nejlépe plnou enzymů!

<!–texy–>Naklicenim eliminujes nadymani a zachovas enzymy a aminokyseliny, ty pak podporuji lepsi traveni. Ostatne je to jidlo zive (klici, roste), versus mrtve (uvarene ci pecene, nejhur smazene)…

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vitariánstv%C3%AD

Takze drive jsme hrach varili a smazili, dnes uz jen syrovy a poradne nakliceny :) ono jde o to, ze telo se citi lepe, nema tolik prace s vyklizenim mrtveho neradstva..

Jasneze, vařáci radeji podpori zemedelsko-potravinarskou a farmaceuticko-lekarkou lobby a radeji koupi potravni doplnek:

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/enzymy-pro-spravne-traveni/

Ps: Ikea kuchyn bez kamen pro vitariany

http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/categories/departments/kitchen/roomset/20151_idki05b/

<!–texy–>@46 Husak: Jaké enzymy máte přesně na mysli? K čemu by měly být dobré? A jak se jim daří v trávícím traktu?