Co budeme jíst za sto let? Jak bude jídlo vypadat a bude ho vůbec ještě dostatek? Co udělají nové technologie se zemědělstvím a výrobou potravin? Vydrží nám naše láska k jídlu a domácímu vaření?


Vzrušující témata i otázky, co říkáte? A můj nový obsahový speciál Budoucnost jídla jimi bude nacvakaný až po střechu! Pokud můj zápisník sledujete delší dobu, určitě jste mě už několikrát nachytali při tom, jak se hrabu v poměrně obskurních a místy až příliš technických zákoutích. Mám teď pro vás špatnou zprávu – moje vášeň pro tahle témata se za poslední dobu dál zhoršila a budu ji teď provozovat ještě častěji.

V tématu budoucnosti jídla se totiž protínají všechny zajímavé obory a oblasti lidského života, které mě zajímají a o kterých chci vědět víc. Bežné foodie obzory jsou v tomhle bohužel nepostačující a děsně omezené, takže spolu budeme muset jít dál.

Připravte se na to, že to bude místy trochu nepohodlné. Vaše zajeté uvažování o jídle i dosud vytvořené názory možná dostanou trochu na frak. Doporučuji – nelekat se a zhluboka dýchat, ať si ten mozek nevyplašíte z hlavy.

Čekají vás dlouhé články i krátké zápisky. Novinky z různých oborů, stručné komentáře i podrobnější vysvětlováky k větším tématům. Pojedu volným tempem a tak dlouho, dokud mě to bude bavit.

Sami si přečtěte co všechno bych rád stihnul. Je toho moc a na první dobrou to zní vážně dost bláznivě, tak jen opakuji – nelekat se, dýchat, přemýšlet.


Antropocén – destrukce nebo decoupling?

Hned ten první a největší okruh témat okolo budoucnosti jídla je zároveň i ten nejvíc děsivý a vzrušující zároveň. Pokud vše půjde podle známých projekcí, bude nás tu na konci 21. století minimálně deset miliard. Zároveň s populačním růstem navíc zažíváme epochu, kterou čím dál víc lidí označuje jako antropocén.

Je to období, které začalo někdy v druhé polovině 20. století a definuje ho převažující vliv lidské činnosti na chod naší planety. Jsme totiž natolik šikovní, že se poprvé vlastními silami pokoušíme o masové vymírání druhů i změnu klimatu zároveň. Pokud se chceme bavit o jídle a jeho budoucnosti, možná nebude od věci probrat i otázku samotného přežití lidského druhu a naší planety.

Zní to depresivně, vím. V záplavě pesimistických zpráv o životním prostředí a omezených zdrojích se ale zapomíná na to, že v lidském počínání existuje i trend přesně opačný. Říká se mu decoupling a označuje oddělení lidského růstu od závislosti na životním prostředí.

V jídle a ze všeho nejvíc v zemědělství vidíme tyhle protichůdné síly asi nejlépe. A i proto budou mít v budoucnosti jídla velký prostor.

Klíčová slova: antropocén, decoupling, životní prostředí, udržitelnost, populační růst, biodiverzita, potravinová bezpečnost.

Stroj bere vše

Pokud budete mít alespoň trochu štěstí (anebo smůly ;), s největší pravděpodobností se ještě stihnete dožít čtvrté průmyslové revoluce, která změní lidský život tak jak ho známe. Prudký rozvoj automatizace, strojového učení a digitalizace zamává s většinou oborů lidské činnosti. Řada profesí zanikne a s velkou pravděpodobností nás čekají i rozsáhlé společenské změny.

Proč se to týká i jídla? Když průmyslová revoluce úřadovala minule, změnila způsob jakým potraviny produkujeme úplně od základu. Došlo k neuvěřitelnému nárůstu výnosů, který přinesl bezprecedentní potravinovou bezpečnost i osvobození většiny populace od dřiny v zěmědělství. Lidé masově opustili zemědělský sektor i venkov, přesunuli se do měst, změnili práci i životní styl.

Blížící se změny můžou s potravinovým řetezcem zahýbat znovu. Nejde jen o vymizení manuální lidské práce jako takové. Jde i o všechny naše zvyklosti s jídlem spojené. To jak budeme jídlo vyrábět, nakupovat a jíst se může změnit úplně od zákaldu.

Vize potravin, kterých se až do okamžiku spotřeby nedotkne lidská ruka, je na první pohled silně znepokojující. Lidskou kulturu jídla to ale nemusí nutně pohřbít a budoucnost tady nemusí být zas až tak děsivá. Uvidíte!

Klíčová slova: automatizace, AI, lidská práce, digitalizace, precizní zemědělství, společnost.

Příroda šitá na míru

Svou technologickou revoluci si podobně jako stroje zažijí i živé organismy včetně člověka. Rozvoj biotechnologií neustále zrychluje a vedle medicíny je zemědělství jednou z nejslibnějších pro jejich využití.

První generace geneticky modifikovaných organismů zatím žádnou takovou revoluci nespustila. Jejich vývoj byl zdlouhavý, velmi nákladný a týkal se hlavně technických a krmivových plodin. Přijetí u veřejnosti bylo navíc silně negativní a to i navzdory opakovaně prokázané zdravotní nezávadnosti.

U nové generace upravených organismů s pomocí technologie CRISPR-Cas9 to ale může být úplně jinak. Už teď se ukazuje, že jejich vývoj i uvádění na trh je řádově rychlejší. Nepodléhají tak přísné regulaci jako GMO a i postoj veřejnosti se postupně obrací.

Nejde ale jen o nové odrůdy a vylepšená zvířata. Už teď víme, že můžeme počítat s produkcí surovin na úrovni buněk i se zcela novými organismy vyvinutými na míru.

V budoucnosti jídla bych vás rád na tenhle příval novot psychicky připravil. Vyberu to nejzajímavější co se v oboru děje a společně to proklepneme pěkně skeptickým kladívkem.

Klíčová slova: genetické inženýrství, GMO, CRISPR, buněčné zemědělství, syntetická biologie.

Konec éry masa

Veganská utopie, celosvětový trend nebo prostě jen postupná nutnost? Tradiční zdroj proteinů ve vyspělém světě, maso hospodářských zvířat, to v poslední době schytává ze všech stran. Etické a enviromentální argumenty proti konzumaci masa se průběžně vrší a zpřesňují. Nálada spotřebitelů se mění a jejich přání následují i technologie a nové druhy potravin uváděných na trh.

Budou příští léta ve znamení snižování spotřeby masa a živočišných produktů? Nebo je to jen krátkodobá trendová bublina? Co je schopno naši zálibu k masu nahradit?

Rostlinná strava, maso ze zkumavky, amarouny, jedlý hmyz? Kde to bude možné, tak tam to zkusíme společně ochutnat. Kde ne, tak o tom zkusíme alespoň chvíli popřemýšlet. Bude o čem!

Klíčová slova: rostlinná strava, hmyz jako jídlo, kultivované maso, udržitelnost..

Doba zmatená

Slovem roku 2016 se stal výraz post-truth (post-pravdivý), který vešel ve všeobecnou známost díky bouřlivým politickým událostem. Snížená citlivost k objektivním faktům, převaha emocí a nezničitelná subjektivní přesvědčení se ale bohužel přelévají i do dalších oblastí.

Je to opravdu zvláštní paradox. Vědecká zjištění a fakta o jídle a zdraví jsou čím dál hlubší a přesnější. Povědomí a postoje veřejnosti jsou jim ale čím dál vzdálenější.

Příčiny tohoto nebezpečeného rozporu sami jen tak snadno nevyřešíme. V tématech, která jsou blízká jídlu, si ale aspoň můžeme ukázat ty nejvýraznější příklady. Mýtů, dezinformací a zmateností je okolo jídla nekonečně mnoho.

Klíčová slova: post-truth, alternativní fakta, komunikace vědy, sociální sítě.

Brambory na Marsu a dál

Jsme ve vesmíru sami? Tuhle otázku možná raději přeskočíme a budeme se věnovat těm mnohem zábavnějším. Třeba tu jestli dokážeme přežít na vlastních výpěstcích i někde jinde než na planetě Zemi.

Pár listů salátu pod LED světlem a v mikrogravitaci zatím zvládneme určitě. Je to ale jen tak tak a na hranici našich současných možností. Na ničem jiném se tak pěkně neukazuje to jak je život na Zemi křehký a jedinečný zároveň.

Má vůbec cenu tahat se s hlínou a semínky v raketě alespoň v rámci naší sluneční soustavy? A když už ne prakticky, je to možné alespoň teoreticky? Zatím nám to zahradničení nejde bez problémů ani tady na zemi, tak proč by to mělo jít i někde jinde? Mňo, asi uvidíme. Doufám, alespoň malý náznak v průběhu našich životů.

Klíčová slova: vznik života, kolonizace vesmíru, Země, vesmírné zemědělství.

Jde na vás zvědavost, skepse nebo nervozita? Nebojte, všeho bude dost. Držte si čepice, přichází budoucnost jídla! ;)