Méně známá italská zelenina

Včera jsem dostal do ruky zásilku od fanouška z Itálie (děkuji Honzo!!), který mi poslal výběr semínek méně známých italských odrůd. U nás jsem nic takového zatím neviděl, takže se děsně těším a všechny se je pokusím vypěstovat.

Jak jsem si tu minule vylíval srdíčko stran nízké druhové pestrosti, tak tohle jsou přesně ty odrůdy, které by mohly domácí spektrum zeleniny skvěle obohatit.

Podívejte se, co tu mám:

Slanobýl (it. Roscano o liscari, Salsola soda)
Sukulentní bylina, kterou u nás moc neznáme. Má mírně slanou chuť (podobnou mořským řasám) a jí se za syrova i krátce povařená. Vysévá se v chladnějších měsících, což už jsem trochu propásl, ale uvidíme – prý moc náročná není. I díky tomu může slanobýl perfektně vykrýt krátké okno před hlavní jarní sezónou.

Kedlubnová brokolice (it. Rapa da cime sessantina, Brassica rapa cymosa)
Český název jsem odvážně nastřelil a je možné, že je úplně blbě, ale nic jiného jsem nebyl schopný najít (v aj hledejte jako rapini). Tahle košťálovina má drobné růžičky z brokolice a listy z kedlubny. Jí se ale celá včetně tenkých zelených výhonků. Až se mi ji povede vypěstovat, pečlivě ji srovnám s výhonkovou brokolicí a budu určitě moudřejší!

Sladká čekanka z Trieste (it. Cicoria zuccherina di Trieste, Cichorium intybus)
Odrůda čekanky s drobnými křehkými lístky, které dorůstají. Může se vysévat od března do října. Je nenáročná a roste rychle. Má lehce nahořklou a trochu sladkou chuť. Tak snad se mi taky povede. Hodně se na ni těším!

15. duben 2015 11:04:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pečené papriky s oháňkou á la Casa Mono

Jen si to tu odložím na později, protože po dočtení recenze na Casa Mono jsem na ně dostal neuvěřitelnou chuť!

15. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Perfektní průmyslové rajče, které nikdo nechce

Dlouhé čtení pro fanoušky rajčat. O odrůdě, která v sobě odolnost vhodnou pro supermarkety a chuť tradičních rajčat. Proč je nikdo nechce?

15. září 2015 20:09:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuře v remosce

Rýmičky i nachlazení se můžou jít zahrabat a všichni marodi vás budou blahořečit.

Moje nejoblíbenější a nejlenivější jídlo z remosky vůbec. Zvládnete ho vlastně i v situaci, kdy jste ten marod sám.

Na dno dávám plátky brambor, cibuli a trochu mrkve. Vše hodně osolit a udělat místo na kuře. To nechávám nesvázané (aby nebránilo zaklapnutí víka) a jen silně osolím uvnitř i venku.

Peču, dokud není hotovo. Sním a ze zbytků ještě udělám killer vývar. Comfort food!

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře