Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jedno z mála míst v Praze, kde nakoupíte hned tři druhy cizrny (tmavou indickou, klasickou světlou i obří 12 mm +) a taky loupanou žlutou čočku co vypadá jako náš půlený loupaný hrách. Luštěninářský klub by tu mohl rovnou zasedat!
15. prosinec 2014 17:12:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva.
15. prosinec 2014 00:12:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDěsné italské kafe, nicméně celá nedělní snídaně zachráněna skvělými vejci do skla a liskooříškovou kostkou.
14. prosinec 2014 00:12:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPo první návštěvě s ochutnávkou degustačního menu mám z podniku smíšené pocity. Prostředí, servis, víno i atmosféra naprosto parádní. Některá jídla opravdu na špici (wow kedlubna s drožďovou omáčkou, hlemýždi s morkem a pažitkou), jiná nevyrovnáná (sumec s kapustou a čočkou, dezert s banánem) a jedno zcela mimo (vysušený bůček v jehličí s velkou kouřovou show).
Vadilo mi kopírování nápadů z jiných podniků bez uvedení kreditu. Uzený jazyk s jablkem skoro jako v La Degustation je fakt okatý. Doslovné převzetí sýrového chodu včetně inventáře podle Eleven Madison Park, to samé s rybím chodem podle Chef Steps.
Problematický je i jejich slogan "free range dining", který by asi měl odkazovat k výběru místních a sezónních surovin. V menu to ale neplatí a objevuje se tam třeba kreveta nebo foie gras. Ale třeba to jen nechápu a slogan podniku žádný význam nemá.
Snad je to všechno jen tápání po startu. Tím, jak je Field ambiciózní, tak se o nich bude určitě hodně mluvit a příští měsíce budou pod lupou. Uvidíme tedy.
13. prosinec 2014 21:12:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Bamboo Geisha od Doubleshotu. Sladkost jako z adventního kalendáře ;)
13. prosinec 2014 13:12:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku