Zápisník

Proč estragon nevoní jako estragon?

Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.

Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).

Čím to je?

Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.

Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).

Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).

Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.

Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.

Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.

V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.

Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon

Britové mají nová doporučení ke konzumaci alkoholu

Připravovali je 2 roky a snažili se při nich vzít v potaz co nejvíc současných poznatků, které se nashromáždily za posledních deset let (naposledy to v UK dělali v roce 1995).

Nová doporučení jsou přísnější ve všech kategoriích. Zahrnují i nové poznatky o protektivním účinku alkoholu, který není zas až tak silný jak se doteď tradovalo (platí pouze u populace starší 55 let a to ještě spíše už žen). A rozhodně neospravedlňuje doporučení pro zahájení pravidelného mírného pití alkoholu.

Nová doporučení stanovují pití alkoholu s nízkým rizikem (tedy nikoliv bezpečné) na 14 dávek alkoholu na týden a ideálně s rozložením do 3 a více dní (1 jednotka = 8 g alkoholu). Stejný limit platí nově pro muže i pro ženy (dříve bylo doporučení pro muže na 3 až 4 jednotkách na den)

Přeloženo na běžné nápoje to vychází přibližně na 6 velkých piv (á 0,5 l), 6 sklenek vína (á 175 ml) nebo 7 panáků tvrdého alkoholu (á 50 ml) za týden.

A to je docela přísnost, že? Nová doporučení jsou taky jedna z nejpřísnějších na světě. Jsou ale také nejaktuálnější, tak uvidíme, které země se budou postupně přidávat.

Nová doporučení podrobně:
Alcohol Guidelines Review – Report from the Guidelines development group to the UK Chief Medical Officers
UK Chief Medical Officers’ Alcohol Guidelines Review – Summary of the proposed new guidelines

Per Se přišlo o čtyři hvězdy od NY Times

Aneb nic netrvá věčně a pro Thomase Kellera určitě zatraceně pošmourné ráno. Určitě stojí za přečtení, protože tak těžké průsery byste v tak proslaveném podniku vážně nečekali.

Slušná nakládačka!

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

David Chang otvírá další podnik – Momofuku Nishi

Chang tentokrát destiluje esenci italské a korejské kuchyně zároveň. Hledá společné prvky i univerzální zákonistosti, které fungují bez ohledu na kulturní kontext.

Otvíračka dnes, menu zatím žádné. Povídání ale dost zajímavé!