Nebojte, nechci vám tu kázat o etiketě a burcovat vás k totální nažehlenosti. Dal jsem dohromady spíš několik postřehů a zbytečných situací, kterým je lepší se v restauracích vyhnout.
U jednotlivých zlozvyků nejde jen o to, abyste se necítili jako debilové (pardon). Naopak! V každém případě jde spíš o praktické věci, které vám a vašemu okolí zpříjemní zážitek v restauraci. Člověk o nich někdy neví, nebo si jich sám nevšimne, i proto je popisuji.
Takže se toho, prosím, nelekejte. Nejde o žádné dogma ani o snobárny bez opodstatnění! :)
Nečekáte na usazení
Kontroverzní bod hned na úvod. Tradiční host v českém prostředí totiž na usazení nečeká. Při příchodu pozdraví a rovnou vyráží ulovit stůl, na kterém není cedulka s rezervací. Je to pozůstatek ze socialismu, kdy se usazovalo jen od II. cenové skupiny výše. Člověk měl téměř vždy jistotu, že se neusazuje.
Aktuální situace je ale trochu jiná. Počet podniků, které usazují, roste. Ne vždy se musí jednat o luxusní podniky a ne vždy podnik používá rezervační cedulky nebo rezervační pultík hned u vchodu. V momentě, kdy do takového podniku nakráčíte, nepočkáte si na usazení a hurcujete se k prvnímu volnému stolu, který se vám zamane, nastávají zbytečné konfliktní situace.
Pro hosta je vždy výhodnější vsadit na co největší slušnost. V prvé řadě pozdravit a ujistit se, že o mně personál ví. Pak vyčkat alespoň chvilku, jestli se pustí do usazování. Pokud ne a vy máte z typu podniku jasný dojem, že se neusazujete, i tak se stále můžete jednoduše přeptat (a jo – jde to třeba i v obyč hospodě prostým ujištěním se, že je to OK).
Nečekat na usazení, riskovat a hrnout se k zarezervovanému nebo nepřipravenému stolu, to je naopak skoro vždy cesta k nějaké lapálii.
Zabíráte si lepší místo u stolu jak malej Jarda
Oblíbený sport mužů. Zabrat si okamžitě lepší místo u stolu (zády ke stěně, s výhledem do místnosti) a nechat ostatním horší místa (s nekrytými zády, do uličky s provozem, bez výhledu).
Je to drobnost, ale nechat méně zkušeného nebo víc nervózního hosta na horším místě se prostě nevyplatí. Bude brblat, bude nervózní, nebude spokojený se zážitkem. Jinými slovy – vrátí se vám to.
Stěhujete nábytek
Do rozmístění stolů a židlí se nikdy nemontujte. Není to vaše starost. A pokud potřebujete nějakou změnu, vždycky to proberte s obsluhou. Když se pustíte do přesouvání nábytku v restauraci bez zeptání, je to skoro vždycky cesta ke zbytečnému konfliktu.
Pokud potřebujete společný stůl nebo jiné spešl rozmístění pro větší skupinu, je potřeba si to vždy zařídit předem a hlavně zjistit, jestli je na to podnik vůbec zařízený. Podnik má navíc určitě právo změny v rozmístění odmítnout. Tak s tím taky počítejte.
Neutíráte si pusu ubrouskem a máte upatlanou sklenici
Čistě praktická věc – nikdo nechce koukat na vaši upatlanou sklenici s ušpiněným okrajem. Je to nechuťárna. Obzvlášť v pěkné restauraci a obzvlášť u sklenice s vínem.
Řešení je úplně jednoduché. Naučte se vždy před napitím utřít si pusu ubrouskem. Pomůže i prosté držení sklenky za stopku.
Otravujete ostatní hosty focením jídla
Kdy focení jídla překračuje rozumnou hranici? Když musí ostatní hosté čekat, než dofotíte a jídlo mezitím stydne. Když vstáváte od stolu a používáte blesk, rušíte tím i hosty u okolních stolů. A také když přenášíte talíře mimo stůl, abyste měli lepší světlo.
Nezdá se to, ale pokud se focení jídel přehání, je to neskutečná otrava. Kontrolujte se! :)
Máte mobil na stole
A taky klíče od auta, sluneční brýle, peněženku a diář. Opět drobnost, ale zvyšujete tím stres u obsluhy, která se pak obtížněji strefuje se sklenicemi a talíři na stůl. Aby vše šlapalo hladce, nedělejte si ze stolu skladiště.
Je taky docela fajn držet si sklenky po pravé ruce, dávat si ubrousek na klín, a pokud je, tak používat talířek na pečivo. Očekávatelné rozmístění a pořádek na stole zmenšuje riziko převrhnutí, rozlití a jiných lapálií.
Otálíte s reklamacemi a stížnostmi
Opět praktická věc. Neschovávajte si problémy s přineseným jídlem až úplně na poslední chvíli (např. po zaplacení), kdy už se s tím nedá nic dělat. Špatně přinesené jídlo, vlas v polévce, nepovedený pokrm – je i ve vašem zájmu to dát co nejrychleji najevo.
Reklamovat ihned je pro vás zkrátka vždy lepší, než sedět celou návštěvu otrávený a čekat se stížností až na konec.
Svádíte své povinnosti hosta na druhé
Kdo udělal rezervaci, tak ať řeší i usazení jako první. A kdo třeba objednal víno, tak ať se na poslední chvíli nevykrucuje a nehází povinnost ochutnat víno na nejbližší spolustolující oběť. Rozumíme si?
Používáte párátka u stolu
Pardon, ale musel jsem. Je to něco podobného jako u špinavé sklenice. Nutit ostatní hosty k tomu, aby se po jídle dívali na vás jak provádíte zubní hygienu, to je opravdu moc.
I když jsou párátka ještě občas přímo na stole. Zkuste příště odolat pokušení a vemte si párátko na toaletu. Tam si ze stoličky vydolujte co chcete a pěkně v klidu.
Nedáváte přiměřené dýško
Pokud jste chrti a jste v hospodě sami, klidně se na dýško vyprdněte, je to jen vaše věc. Problém nastává v momentě, kdy někoho zvete nebo když třeba platíte ve větší společnosti. Tady se vždycky vyplatí dát přiměřené dýško (10 % při fajn zážitku), i když na to třeba nejste zvyklí.
Tohle je asi nejslabší bod z celé desítky (uznávám), ale věřte tomu, že i tímhle můžete docela spolehlivě otrávit zbytek stolu, který na přiměřené dýško zvyklý je, ale zrovna neplatí (a třeba by v podniku rád udržel status oblíbeného hosta). Je to jen pár korun, opět tím ale velmi snadno zlepšíte (respektive tady spíš pojistíte) kvalitu celého zážitku až do finiše.
Tak snad jsem vás moc nenaštval... :)
Když jsem seznam sestavoval, hned mě napadla další desítka věcí, na kterých se naopak přehnaně lpí a přitom už vlastně nedávají smysl. O těch třeba někdy příště.
28. duben 2015 16:04:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.
Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.
Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.
Co s tím?
Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.
Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).
Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.
Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.
Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.
Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).
Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.
Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?
Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.
Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.
Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.
Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.
Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.
Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.
Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.
Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.
Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?
Cha! Loni v zimě jsem básnil o tom, jak by bylo skvělé, kdyby se Ema Espresso Bar předělal na wine bar. A letos bác ho – moje přání se mi alespoň na jeden večer splní!
V pondělí 27. června od 20 hodin čekujte pop-up Ema má Družstvo. Mladí sommeliéři a jejich kamarádi okolo vína tam představí svoj vizi, jak by mohl vypadat neformální (a samozřejmě übercool a hipsta) vinný winebar.
Družstvo zatím běží jako pop-up, ale něco mi říká, že se z toho časem vyklube nějaký nový podnik v Praze. Fandím a těším! :)
23. červen 2016 11:06:02
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A takhle je mám nejraději já :) Uvařené a rozmáčknuté rané brambory, máslo, pažitka, sůl. A mezi brambory lučina, tvaroh nebo kozí sýr! Ať žije léto!!! 🍒😍 #prkýnko
Fajn sobotní oběd. Jsem ale docela zmatený, jestli má být Bistrotéka pořád ještě bistro nebo už full verze restaurace. Ceny hlavních jídel jsou už totiž na úrovni Aromi nebo La Finestry, jídlo ale srovnatelné není. Poměr cena/výkon mi tady prostě nesedí a na dlouhou dobu si dám zase od Bistrotéky pauzu.
18. červen 2016 00:06:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Receptový speciál k průvodci s nejlepšími českými steaky. Recept je dělaný na míru pro velké flákoty, které mají tloušťku přes 3 cm a hmotnost přes půl kila.
Začíná se trochu netypicky na nepřímém žáru. Prudké opékání jde až na úplný konec, kdy už je steak předpečený.
Je to o něco náročnějsí postup. U tlustých a velkých steaků ale dává perfektní výsledky!
17. červen 2016 10:06:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku