Nebojte, nechci vám tu kázat o etiketě a burcovat vás k totální nažehlenosti. Dal jsem dohromady spíš několik postřehů a zbytečných situací, kterým je lepší se v restauracích vyhnout.
U jednotlivých zlozvyků nejde jen o to, abyste se necítili jako debilové (pardon). Naopak! V každém případě jde spíš o praktické věci, které vám a vašemu okolí zpříjemní zážitek v restauraci. Člověk o nich někdy neví, nebo si jich sám nevšimne, i proto je popisuji.
Takže se toho, prosím, nelekejte. Nejde o žádné dogma ani o snobárny bez opodstatnění! :)
Nečekáte na usazení
Kontroverzní bod hned na úvod. Tradiční host v českém prostředí totiž na usazení nečeká. Při příchodu pozdraví a rovnou vyráží ulovit stůl, na kterém není cedulka s rezervací. Je to pozůstatek ze socialismu, kdy se usazovalo jen od II. cenové skupiny výše. Člověk měl téměř vždy jistotu, že se neusazuje.
Aktuální situace je ale trochu jiná. Počet podniků, které usazují, roste. Ne vždy se musí jednat o luxusní podniky a ne vždy podnik používá rezervační cedulky nebo rezervační pultík hned u vchodu. V momentě, kdy do takového podniku nakráčíte, nepočkáte si na usazení a hurcujete se k prvnímu volnému stolu, který se vám zamane, nastávají zbytečné konfliktní situace.
Pro hosta je vždy výhodnější vsadit na co největší slušnost. V prvé řadě pozdravit a ujistit se, že o mně personál ví. Pak vyčkat alespoň chvilku, jestli se pustí do usazování. Pokud ne a vy máte z typu podniku jasný dojem, že se neusazujete, i tak se stále můžete jednoduše přeptat (a jo – jde to třeba i v obyč hospodě prostým ujištěním se, že je to OK).
Nečekat na usazení, riskovat a hrnout se k zarezervovanému nebo nepřipravenému stolu, to je naopak skoro vždy cesta k nějaké lapálii.
Zabíráte si lepší místo u stolu jak malej Jarda
Oblíbený sport mužů. Zabrat si okamžitě lepší místo u stolu (zády ke stěně, s výhledem do místnosti) a nechat ostatním horší místa (s nekrytými zády, do uličky s provozem, bez výhledu).
Je to drobnost, ale nechat méně zkušeného nebo víc nervózního hosta na horším místě se prostě nevyplatí. Bude brblat, bude nervózní, nebude spokojený se zážitkem. Jinými slovy – vrátí se vám to.
Stěhujete nábytek
Do rozmístění stolů a židlí se nikdy nemontujte. Není to vaše starost. A pokud potřebujete nějakou změnu, vždycky to proberte s obsluhou. Když se pustíte do přesouvání nábytku v restauraci bez zeptání, je to skoro vždycky cesta ke zbytečnému konfliktu.
Pokud potřebujete společný stůl nebo jiné spešl rozmístění pro větší skupinu, je potřeba si to vždy zařídit předem a hlavně zjistit, jestli je na to podnik vůbec zařízený. Podnik má navíc určitě právo změny v rozmístění odmítnout. Tak s tím taky počítejte.
Neutíráte si pusu ubrouskem a máte upatlanou sklenici
Čistě praktická věc – nikdo nechce koukat na vaši upatlanou sklenici s ušpiněným okrajem. Je to nechuťárna. Obzvlášť v pěkné restauraci a obzvlášť u sklenice s vínem.
Řešení je úplně jednoduché. Naučte se vždy před napitím utřít si pusu ubrouskem. Pomůže i prosté držení sklenky za stopku.
Otravujete ostatní hosty focením jídla
Kdy focení jídla překračuje rozumnou hranici? Když musí ostatní hosté čekat, než dofotíte a jídlo mezitím stydne. Když vstáváte od stolu a používáte blesk, rušíte tím i hosty u okolních stolů. A také když přenášíte talíře mimo stůl, abyste měli lepší světlo.
Nezdá se to, ale pokud se focení jídel přehání, je to neskutečná otrava. Kontrolujte se! :)
Máte mobil na stole
A taky klíče od auta, sluneční brýle, peněženku a diář. Opět drobnost, ale zvyšujete tím stres u obsluhy, která se pak obtížněji strefuje se sklenicemi a talíři na stůl. Aby vše šlapalo hladce, nedělejte si ze stolu skladiště.
Je taky docela fajn držet si sklenky po pravé ruce, dávat si ubrousek na klín, a pokud je, tak používat talířek na pečivo. Očekávatelné rozmístění a pořádek na stole zmenšuje riziko převrhnutí, rozlití a jiných lapálií.
Otálíte s reklamacemi a stížnostmi
Opět praktická věc. Neschovávajte si problémy s přineseným jídlem až úplně na poslední chvíli (např. po zaplacení), kdy už se s tím nedá nic dělat. Špatně přinesené jídlo, vlas v polévce, nepovedený pokrm – je i ve vašem zájmu to dát co nejrychleji najevo.
Reklamovat ihned je pro vás zkrátka vždy lepší, než sedět celou návštěvu otrávený a čekat se stížností až na konec.
Svádíte své povinnosti hosta na druhé
Kdo udělal rezervaci, tak ať řeší i usazení jako první. A kdo třeba objednal víno, tak ať se na poslední chvíli nevykrucuje a nehází povinnost ochutnat víno na nejbližší spolustolující oběť. Rozumíme si?
Používáte párátka u stolu
Pardon, ale musel jsem. Je to něco podobného jako u špinavé sklenice. Nutit ostatní hosty k tomu, aby se po jídle dívali na vás jak provádíte zubní hygienu, to je opravdu moc.
I když jsou párátka ještě občas přímo na stole. Zkuste příště odolat pokušení a vemte si párátko na toaletu. Tam si ze stoličky vydolujte co chcete a pěkně v klidu.
Nedáváte přiměřené dýško
Pokud jste chrti a jste v hospodě sami, klidně se na dýško vyprdněte, je to jen vaše věc. Problém nastává v momentě, kdy někoho zvete nebo když třeba platíte ve větší společnosti. Tady se vždycky vyplatí dát přiměřené dýško (10 % při fajn zážitku), i když na to třeba nejste zvyklí.
Tohle je asi nejslabší bod z celé desítky (uznávám), ale věřte tomu, že i tímhle můžete docela spolehlivě otrávit zbytek stolu, který na přiměřené dýško zvyklý je, ale zrovna neplatí (a třeba by v podniku rád udržel status oblíbeného hosta). Je to jen pár korun, opět tím ale velmi snadno zlepšíte (respektive tady spíš pojistíte) kvalitu celého zážitku až do finiše.
Tak snad jsem vás moc nenaštval... :)
Když jsem seznam sestavoval, hned mě napadla další desítka věcí, na kterých se naopak přehnaně lpí a přitom už vlastně nedávají smysl. O těch třeba někdy příště.
28. duben 2015 16:04:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHlásím, že sezóna zahrádek úspěšně započata! Svíčková (165 Kč), Plzeň, taštičky (75 Kč). Spousta slunce a úžasná kastrolí zahrádka. I to obligátní motání po sídlišti za bankomatem bylo (Kastrol nebere karty), ale nijak nás to dnes nerozhodilo.
Kdybych měl Kastrol v příjemném dojezdu na kolo, sedím tam furt. Spolu s Fričovou Pekárnou jedna z nejpříjemnějších hospod na jídlo vůbec.
8. květen 2016 19:05:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Od soboty máme nového českého šampióna v přípravě aeropressu. Letos v soutěži zvítězil Radek Skopal z Brewbaru! Loňský vítěz Jiří Sládek (také Brewbar) byl stříbrný a bronz získal Jan Trejbal (z Doubleshotu).
Zajímá vás vítězný recept Radka Skopala? Tady je v celé kráse! :)
Připravte si aeropress ve standardní (neinvertní) pozici, 3 filtry, 18 g kávy a 230 g vody.
1) Káva , 40g vody (cca 88 °C) na bloom a porádně promíchat.
2) V čase 0:30 přidat opatrně 100g vody, lehce promíchat, aby se voda v aeropressu lehce otáčela.
3) Opatrně nasadit píst a povytáhnout nahoru aby se zabránilo prokapávaní kávy.
4) Od 1:30 pomalu tlačit na celkový čas 2:00.
5) Naředit 90 g vlažné vody a servírovat.
8. květen 2016 10:05:36 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuGame on! Sezóna se neptá, sezóna začíná. Letní kávové drinky v pražských kavárnách. Práce na novém průvodci právě začala! :)
7. květen 2016 20:05:55
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jarní houby mám tímto na Prkýnku kompletní. Podtrnky jsou z celé pětice asi nejméně známé a nepatří vlastně ani mezi české tržní houby.
Jinak je to ale vážně kouzelná a nezaměnitelná houba. S luxusním růžovým výtrusným prachem (skoro jako od Applu) a úžasnou okurkovou vůní.
Za seznámení opět děkuji Qwertymu, který ji pro mě našel i spolehlivě určil. Pokud bduete mít chvilku, prozkoumejte jeho úžasná mykoalba. Je to neskutečná nádhera!
5. květen 2016 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.
Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.
Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)
10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.
9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.
8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.
7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.
6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.
5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).
4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)
3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.
2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.
1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.