Zápisník

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?