Zápisník

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.