Zápisník

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

Naklepané okurky

Věděli jste, že se aroma a chuť se u okurek tvoří podobně jako palčivost u česneku? Tedy až v momentě, kdy dojde k narušení jednotlivých buněk? Já ne!

Ale mistři v New York Times na tohle téma vytáhli skvělou techniku – naklepané okurky.

O co jde?
Okurky se nejprve podélně rozčtvrtí, pak se na délku přepůlí a nakonec se semínky dolů podrtí plochou stranou nože (klidně i paličkou).

Okurky se pak zbaví semínek a nasolí se v cedníku (alespoň 15 minut). Pak už je můžete použít obvyklým způsobem. NY Times přidává k dobru tři super recepty –jeden čínský, jeden s jogurtem a krutony a jeden s tahini dresinkem (ten jsem právě zkusil a je parádní!).

Okurky mají po naklepání výraznější aroma a větší povrch, který lépe přijme zálivku. Nasolení jejich chuť dále zlepší a ještě jim trochu zpevní dužinu.

Program na jeden z posledních letních víkendů je myslím jasný. Paličku do ruky a hlavně se nebát!

Jak se neotrávit při vaření? Stačí si pořádně umýt ruce

Krom jiných opatření je to podle nové studie jeden z nejspolehlivějších nástrojů, jak se v kuchyni vyhnout křížové kontaminaci.

Vědci zkoumali domácí kuchaře při vaření v přirozeném prostředí. Nejprve je nechali zpracovat syrové maso "označkované" neškodným mikroorganismem, který se dobře sleduje.

Potom lidi nechali připravit salát z čerstvé zeleniny a nakonec ze všeho odebrali vzorky, aby mohli sledovat, jak se mikroorganismy v kuchyni šíří.

Zjištění?

90 % salátů, které lidi připravili, bylo kontaminováno bakteriemi z masa. Když potom analyzovali záběry z videokamer a odběry z všech částí kuchyně, zjistili, že klíčový průser nastal při mytí rukou mezi zpracováním masa a salátu.

Lidi si jednoduše nejsou schopni umýt ruce a přenášejí pak bakterie z masa na všechny možné kuchyňské povrchy (utěrky a houbičky na mytí jsou nejhorší). Odtud se pak bakterie snadno přenesou na další potraviny a malér je na světě.

Takže jak nás to v té školce učili? Horká voda, mýdlo a pořádně vydrbat!

O dětech v restauraci

"Treat families as you would an armed psychopath – keep them sweet and serve them quickly before everybody loses their shit.”

Hehe, dobrá rada nad zlato! :)

Krevetová farma 70 km za Prahou?

Zní to dost bláznivě, ale když se nad tím zamyslíte, není na tom vlastně nic moc zvláštního. A v případě krevet to dává určitě větší smysl, než dovoz mražených krevet z farem v rozvojových zemích (o důsledcích asi nemusíme mít žádné iluze).

Otázkou samozřejme je, jestli se tady dá produkce krevet nějak smysluplně rozjet od nuly. A jestli je to udržitelný model, který bude produkovat kvalitní krevety za dobrou cenu.

Právě na tyhle otázky se snaží odpovědě projekt Marka Chaveze, který by chtěl v Zavidově otestovat prototyp farmy s produkcí krevet.

Určitě se mrkněte na jeho kampaň na Kickstarteru nebo na stránky o projektu.

Dost mě to celé nadchlo a projektu fandím. Strašně moc by mě zajímalo, jeslti je to proveditelné a jestli by se takhle dala otevřít cesta k tuzemské produkci.

Co myslíte?