Zápisník

Kuře vykřupané pod cihlou (nebo čímkoliv jiným)

Jak jsem ho tuhle postoval, konečně jsem se k tomu dostal. Místo cihly jsem použil těžkou litinovou pánev, kterou jsem ještě navíc zatížil litinovou poklicí.

A zafungovalo to nádherně! Tak krásně vykřupaná kůžička se mi na kuřeti nepovedla už pěkně dlouho.

Kuře se peklo na směsi oleje, másla a kuřecího tuku (který se mi vypekl při přípravě kuřecího základu ze skeletu) zhruba 8 až 10 minut. Potom otočit, do ničeho nešťouchat, nepodlévat (!) a dopéct v troubě.

Určitě to vyzkoušejte a nezapomeňtě kuře těsně před opečením agresivně (to jakože hodně) osolit. Efekt křupavé kůžičky to ještě zvýrazní.

Proč to vlastně funguje?
Tím, jak jsou kuřecí díly normálně zaoblené, se na pánvi neopečou po celém povrchu. Zatížení povrch kuřete naopak krásně vyrovná a zvětší plochu kůže, která je v kontaktu s horkým tukem v pánvi.

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.