Za poslední měsíc už jsem je dělal asi desetkrát a nemůžu se jich prostě nabažit!
Začíná to obyč vařenými bramborami (doporučuji salátové, varný typ A a nerozvařit), které scedíte a necháte zcela vychladnout. Klidně pár hodin předem.
Těsně před vařením si připravíte petrželku. Je potřeba ji dobře oprat, osušit a obrat lístky.
Brambory pak nakrájejte na stejně velké kostky. V pánvi rozehřejte olej a přidejte brambory pouze v jedné vrstvě. Opékejte poměrně zprudka, bez pohybu na pánvi a bez obracení.
Cílem je jen jedna opečená strana krásně do zlatohněda. Jakmile jsou brambory opečené, dejte je stranou a opečte i zbytek várky.
Brambory, které odpočívají, proložte kousky másla a nechte je pomalu rozpustit. V téhle fázi brambory podle potřeby dochuťte solí a promíchejte s nasekanou petrželí. Jakmile budete mít všechno pohromadě, ihned podávejte.
Neuvěříte, jaká je to dobrota, dokud nezkusíte! :)
Proč to tak dobře funguje?
Starší uvařené brambory mají změněnou strukturu škrobů a jsou pevnější. Opečení z jedné strany jim vyvoří krásnou křupavou vrstvu a zároveň tak akorát prohřeje zbytek.
Tím, že se brambory na pánvi neotáčejí ani nijako nešoupou, se zároveň uchovají krásně neporušené. Při odpočinku s máslem a se solí se krásně dohřejou a rovnoměrně ochutí.
Přidaná petrželka zase brambory krásně odlehčí, přidá lehkou zelenou notu, a pokud máte krásnou čerstvou petržel, tak i sladkost a šťavnatost (která kontrastuje s bramborami).
Nějaké další varianty?
Rozhodně! Oblíbené mám hned dvě. V té první dávám místo petrželky estragon, který v této úpravě funguje možná ještě lépe než petržel. Je sladký a výrazně aromatický. Navíc stejně dobře odlehčuje.
V té druhé (a bohaté variantě), která klidně vydá za samostatnou večeři, dávám navíc na dno talíře kuřecí základ s rozšlehaným máslem. A to už je úplná apokalypsa.
Demáč, máslové brambory, bylinky. Není nic víc... :)
5. květen 2015 16:05:31
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Léto je za půlkou, ale pořád nádhera... :)
1. srpen 2015 17:08:57
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.
Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.
Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).
Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.
Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?
Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?
31. červenec 2015 13:07:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Trocha kvašení na dobrou noc. Mini profil Sandora Katze, autora knihy Síla přírodní fermentace.
30. červenec 2015 21:07:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...
Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.
V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.
Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).
Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.
Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.
Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.
Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.
30. červenec 2015 12:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Prostory si pronajal indický kávový řetězec Cafe Coffee Day. Kávomilci a v šichni okolo profi kaváren asi zapláčou (jejich ostatní kavárny po republice jsou fakt hodně ošklivé), ale pro potřeby cestujích to třeba bude fajn vylepšení.
Tak aspoň, že se do toho prostoru vrátil život. Třeba je to jen začátek a další nějaký další nájemce v budoucnu to posune ještě dál.
30. červenec 2015 11:07:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku