Za poslední měsíc už jsem je dělal asi desetkrát a nemůžu se jich prostě nabažit!
Začíná to obyč vařenými bramborami (doporučuji salátové, varný typ A a nerozvařit), které scedíte a necháte zcela vychladnout. Klidně pár hodin předem.
Těsně před vařením si připravíte petrželku. Je potřeba ji dobře oprat, osušit a obrat lístky.
Brambory pak nakrájejte na stejně velké kostky. V pánvi rozehřejte olej a přidejte brambory pouze v jedné vrstvě. Opékejte poměrně zprudka, bez pohybu na pánvi a bez obracení.
Cílem je jen jedna opečená strana krásně do zlatohněda. Jakmile jsou brambory opečené, dejte je stranou a opečte i zbytek várky.
Brambory, které odpočívají, proložte kousky másla a nechte je pomalu rozpustit. V téhle fázi brambory podle potřeby dochuťte solí a promíchejte s nasekanou petrželí. Jakmile budete mít všechno pohromadě, ihned podávejte.
Neuvěříte, jaká je to dobrota, dokud nezkusíte! :)
Proč to tak dobře funguje?
Starší uvařené brambory mají změněnou strukturu škrobů a jsou pevnější. Opečení z jedné strany jim vyvoří krásnou křupavou vrstvu a zároveň tak akorát prohřeje zbytek.
Tím, že se brambory na pánvi neotáčejí ani nijako nešoupou, se zároveň uchovají krásně neporušené. Při odpočinku s máslem a se solí se krásně dohřejou a rovnoměrně ochutí.
Přidaná petrželka zase brambory krásně odlehčí, přidá lehkou zelenou notu, a pokud máte krásnou čerstvou petržel, tak i sladkost a šťavnatost (která kontrastuje s bramborami).
Nějaké další varianty?
Rozhodně! Oblíbené mám hned dvě. V té první dávám místo petrželky estragon, který v této úpravě funguje možná ještě lépe než petržel. Je sladký a výrazně aromatický. Navíc stejně dobře odlehčuje.
V té druhé (a bohaté variantě), která klidně vydá za samostatnou večeři, dávám navíc na dno talíře kuřecí základ s rozšlehaným máslem. A to už je úplná apokalypsa.
Demáč, máslové brambory, bylinky. Není nic víc... :)
5. květen 2015 16:05:31
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tak, že by se to už v létě povedlo? Už to tak vypadá! Ohlášený Street Food Jam chce přinášet street food každou druhou neděli na plácek před Cross Clubem. Celkem se akcí stihne pět. První bude už 19. července a poslední pak 13. září.
Super nápad a doplněk velkého Street Food Festivalu, který bude jen chvíli předtím 5. července na Nákladovém nádraží Žižkov. Držím pěsti!
18. červen 2015 21:06:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Omluva za suchý titulek i zalinkovaný text, ale tohle mě prostě nadchlo. Pokud by měli čeští potravináři nějak rozumně reagovat na turbuletní změny v chování a preferencích spotřebitelů, tak prosím nějak takto.
Ing. Skřivan z Žitného centra formuluje problémy okolo obilnin a pečiva jasně, konkrétně a jeho výzva obsahuje i vizi do budoucna.
Moc rád bych podobnou diskuzi viděl i v jiných oborových sdruženích. Zemědělci, zpracovatelé masa, sýraři, cukráři, kuchaři. Tam všude to na takový jasný hlas teprve čeká.
17. červen 2015 18:06:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dostal jsem po ochutnávce u Frankieho ještě několik tipů na pizzu od Albrecht street food circus. Měli dnes zrovna pec na náplavce, tak jsem stihl i ochutnat. Pěkně marinaru (129 Kč) i margheritu (169 Kč, dražší verze s buvolí mozzarellou) stejně jako v sobotu.
Na rozdíl od Frankieho nepoužívají elektrické mini pece, ale mají regulérní pojízdnou pec na dřevo v autě (mazec!). Velikostí, stylem i náplněmi se zřejmě snaží trefit do stejného terče jako Frankie (tj. neapolská pizza) a i cenově to mají dost podobné.
Pizza je pečená hodně rychle a s černými puchýři po okrajích. Oba kusy jsme ale chytili s nedopečenými okraji s proužkem syrového těsta uvnitř. Zkušený profík na pizzu by jim asi dovedl přesně poradit, kde je v kynutí nebo pečení chyba.
Náplně ale jinak fajn, voňavá rajčata i parádní mozzarella. Při přímém porovnání si je ale řadím až za Frankieho a v téhle podobě mě to zatím moc nenavnadilo. Fandím ale ohromně! :)
Pokud jsem to dobře pochopil, měli by být 5. července na Street Food Festivalu. Takže to bude další bezva příležitost ochutnat jak se jim daří zlepšovat.
16. červen 2015 17:06:13
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tahle pizza nebyla úplně technicky dokonalá a čekal jsem na ni asi hodinu, ale i tak to byl zážitek, který stojí za přiznivou zmínku.
Je to asi i vlastnost pražské pizza scény, kde takhle expresivní styl pizzy nikdo moc nedělá (nejblíž jsou asi v Pizza Nuova, kteří na to mají i štempl z Neapole). Těsta se tu pečou pomaleji a míň agresivně. Jen ať tam proboha není žádný černý puchýřek... :)
Frankie na to jde ale hodně přímočaře a vystačí si na to i s malou elektrickou troubou (mmch. asi ji nutně potřebuju domů, udělá to i přes 450 °C!).
Mají pomalu fermentované těsto a minimalistické náplně. Vedle margherity dělají i u nás míň provařenou marinaru (rajčata, oregano, česnek, olol).
Ceny byly okolo 120 až 140 Kč. A rozhodně bych si pizzu od nich chtěl zkusit znovu pěkně v klidu. Nebo úplně ideálně v pořádném kamenném podniku někde v Praze. Nevíte někdo o něčem, co je tomu blízko? :)
13. červen 2015 20:06:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku