Zápisník

Ty nejlepší opékané brambory

Za poslední měsíc už jsem je dělal asi desetkrát a nemůžu se jich prostě nabažit!

Začíná to obyč vařenými bramborami (doporučuji salátové, varný typ A a nerozvařit), které scedíte a necháte zcela vychladnout. Klidně pár hodin předem.

Těsně před vařením si připravíte petrželku. Je potřeba ji dobře oprat, osušit a obrat lístky.

Brambory pak nakrájejte na stejně velké kostky. V pánvi rozehřejte olej a přidejte brambory pouze v jedné vrstvě. Opékejte poměrně zprudka, bez pohybu na pánvi a bez obracení.

Cílem je jen jedna opečená strana krásně do zlatohněda. Jakmile jsou brambory opečené, dejte je stranou a opečte i zbytek várky.

Brambory, které odpočívají, proložte kousky másla a nechte je pomalu rozpustit. V téhle fázi brambory podle potřeby dochuťte solí a promíchejte s nasekanou petrželí. Jakmile budete mít všechno pohromadě, ihned podávejte.

Neuvěříte, jaká je to dobrota, dokud nezkusíte! :)

Proč to tak dobře funguje?
Starší uvařené brambory mají změněnou strukturu škrobů a jsou pevnější. Opečení z jedné strany jim vyvoří krásnou křupavou vrstvu a zároveň tak akorát prohřeje zbytek.

Tím, že se brambory na pánvi neotáčejí ani nijako nešoupou, se zároveň uchovají krásně neporušené. Při odpočinku s máslem a se solí se krásně dohřejou a rovnoměrně ochutí.

Přidaná petrželka zase brambory krásně odlehčí, přidá lehkou zelenou notu, a pokud máte krásnou čerstvou petržel, tak i sladkost a šťavnatost (která kontrastuje s bramborami).

Nějaké další varianty?
Rozhodně! Oblíbené mám hned dvě. V té první dávám místo petrželky estragon, který v této úpravě funguje možná ještě lépe než petržel. Je sladký a výrazně aromatický. Navíc stejně dobře odlehčuje.

V té druhé (a bohaté variantě), která klidně vydá za samostatnou večeři, dávám navíc na dno talíře kuřecí základ s rozšlehaným máslem. A to už je úplná apokalypsa.

Demáč, máslové brambory, bylinky. Není nic víc... :)

5. květen 2015 16:05:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jako pěstitel jsem naprosto beznadějný případ

Ale aspoň už konečně vím, jak vypadá fialová výhonková brokolice.

Já na ni totiž úplně zapomněl, že jsem ji vysadil. A pokud se dobře pamatuju, tak jsem před zimou v záhonku nechal jen jakési zelené mini koště. A teď koukám, bác ho, ono to nějak vyrostlo.

Nádhera! :)

P.S.: Pořád říkám, že je strašná škoda, že tuzemští zahradníci úplně ignorují tyhle zimuvzdorné plodiny... :/ V únoru a březnu by byly krásně na výsluní, ještě než přijde klasická jarní zeleninová vlna.

18. březen 2016 10:03:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Další cesta jak ztlumit palčivost česneku? Nízké pH!

Nejdříve základy - jak se vlastně tvoří palčivé aroma česneku? Enzymaticky!

Co to znamená? Palčivé aroma se tvoří s pomocí enzymu alinázy až v momentě narušení jeho bunečných stěn. Čím víc jsou buňky česneku narušené, tím víc je pak palčivý.

V kuchyni tenhle fakt zhusta využíváme a palčivost česneku si sami určujeme zůsobem jakým česnek nakrájíme nebo jak moc ho podrtíme.

Palčivost se dá navíc i zcela vypnout i tepelnou úpravou, která enzym zodpovědný za tvrobu palčivých látek zničí. Uvařte celý česnek ve vývaru (pečte ho nebo konfitujte) a po palčivosti nebude ani památky, zůstává jen jeho sladkost (ano, má fakt vysoký obash cukrů).

Kromě teploty ale existuje ještě jedna možnost, jak aktivitu alinázy snížit a tou je snížení pH čili zvýšení kyselosti.

Právě na tento méně známý fakt upozorňuje známý kulinární autor J. Kenji López-Alt v posledním článku o přípravě hummusu. Při přípravě se tam roxmixují celé stroužky česneku (včetně slupky) v citronové šťávě a výsledkem je překvapivě málo palčivá česneková chuť. V kyselé citrónové šťávě je totiž aktivita alinázy jen asi na čtvrtině.

Recept na hummus, který tam má, berte jako příjemný bonus. Fintu s utlumením palčivosti kyselou šťávou ale můžete použít v kuchyni kdekoliv. A já to musím hnedle aktualizovat v prkýnkové kapitole věnované česneku.

16. březen 2016 19:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The Nordic Kitchen: One year of family cooking

Jaká je největší slabina severské kuchyně? Její jídla působí často příliš vypiplaně, chladně a nejsou vůbec vhodná pro domácí vaření.

V obyč domácím vaření navíc nechcete trávit čas pobíháním po lese, vysedáváním před udírnou, zdlouhavým kvašením ani sbíráním lišejníků. Chcete prostě a jednoduš vařit.

Hlavní popularizátor severské gastrnomie Claus Meyer si je samozřejmě těchto nástrah plně vědom a v nové kuchařce se věnuje právě jednoduchému domácímu vaření v severském stylu.

Kuchařka vychází už teď v dubnu (v angličtině). A měla by být našlapaná spoustou jednoduchých receptů, které vychází z běžných sezónních surovin. Určitě budu objednávat, tak pak dám později vědět!

16. březen 2016 16:03:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku