Býložravé degustační menu a parování s naturalními víny. Skvělá atmosféra a nabušené jídlo. To všechno ve skvělém poměru cena/výkon (450 DKK za 4 chody + 395 DKK 4 x víno).
O Relae jsem psal už při první návštěvě Kodaně, takže na úvod i kontext se mrkněte tam. Tady jen stručně k návštěvě po 4 letech.
Ceny v Relae malinko stouply (v roce 2011 stálo stejné menu 345 DKK). Vzhledem k úspěchu a popularitě se ale vůbec nedivím. Jídlo drží pořád stejnou úroveň. A při porovnání s poslední návštěvou mám dojem, že hodně zamakali i na servisu. Celý večer měl úžasný tah a dohromady to vytvářelo takový ten vzácný pocit, kdy jídlo, místo i lidé okolo dokonale souzní.
Čert možná bude i v tom, že byl celou dobu na place i chef Puglisi a aktivně kmital okolo (do kuchyně nahlížel jen sem tam).
Následuje celé vegetariánské menu podrobně (fotky níže podle pořadí). Část jídel se mi podařilo dohledat i v jeho nové kuchařce Relae: A Book of Ideas.
Puglisiho styl spočívá v jednoduchém platingu, kdy jednotlivé komponenty nearanžuje po celém talíři se spoustou kudrlinek a barevných šmouh (jak je zvykem všude jinde). Místo toho ingredience minimalisticky vrství přes sebe, takže se k nim vždy dopídíte až v momentě, kdy se do jídla pustíte.
Specifické pro něj jsou i minimalistické kombinace surovin (obvykle pouze trojice) a hlavně neotřelá technologie úpravy zeleniny.
Sunchoke, mushroom and walnuts
Hnízdo z tenkých nitek portobella. Ve středu se ukrývá pyré z topinamburů a artyčoky. Jemné zemité chutě a hlavně hra s texturou. Je neuvěřitelné, co s houbou udělá takhle jemné nakrájení.
Sunflower seeds, parmesan and nettles
Tři roky vyzrály parmazán a kopřivové pyré, které se ukrývá pod risottem ze slunečnicových semínek. Zní to určitě divně, ale byla to pecka. Skvělá hravá kombinace!
Zpracování slunečnicových semínek má v knize Puglisi popsané detailně. Semínka se nejprve namočí, pak se krátce povaří v papiňáku a nakonec se zbaví slupek. Efektu krémového risotta se pak dosáhne vmícháním jemného máslového pyré ze slunečnicových semínek.
New onion and grilled purée
Grilovaná jarní cibulka, potočnice a uprostřed pyré ze spálené cibule. Plné a kouřové chutě. Ostrý steakový nůž jen podtrhával dojem, který si většinou odnášíte jen z masa na grilu.
Pyrý z cibule jsem našel v kuchařce. Cibule se nejprve spálí na grilu do černa (asi 15 až 20 minut). Pak se zavakuuje a rozvaří doměkka. Nakonec se rozmixuje, propasíruje a dochutí redukovaným bílým vínem, houbovou sójovkou (výluh z nasolených žampionů) a solí. Určitě to budu muset zkusit.
Yoghurt, lemon and egg
Příklad moderního dezertu a taky jeden z nejlepších, co jsem měl za pěkně dlouhou dobu! Jogurtová zmrzlina, citronová kůra, nalámané máslové sušenky a uvnitř ještě zakuklený teplý žloutek.
To si ani nedovedete představit, jak se to všechno božsky propojilo. Opravdu mistrovský balanc. Teplé vs studené, plné vs lehké, sladké vs kyselé. Wow!
Ke všem jídlům šla napárovaná naturální vína. Profičelo Ardeche, Jura, Beaujolai i Emilia Romagna. Všechno vypiplané rarity včetně jedné oranžády. Bokem ještě chléb z Mirabelle a olivový olej.
Pokud budete mít v Kodani čas (a peníze) jen na jeden podnik, tak bych neváhal ani minutu a šel do Relae.
8. květen 2015 11:05:02
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
To je mi ale překvápko! Jedna z nej kuchařek pro zeleninové vaření, Plenty od Yotama Ottolenghiho, vychází v češtině!
Myslím, že nebudu přehánět, když Plenty označím jako za jednu z nejzásadnějších kuchařek za poslední dobu.
Nejen u mě ta kniha nastartovala zcela nový zájem o pestré vaření se zeleninou. Ottolenghi od té doby stačil vydat řadu dalších knih (letos vyšlo Nopi) a jeho popularita neustále roste. Takže je skvělé, že se k němu dostanou i čeští čtenáři, kteří neznají knihu ze zahraničí.
České vydání jsem zatím neměl v ruce. Usilovně držím českým čtenářům palce, ať se jim do ruky dostane nezmrvený překlad a kniha v plné parádě. Originál je totiž vážně povedený.
Mrkněte se jak mě kniha nadchla v roce 2011. Je tam i ukázkový recept! :)
Za tip díky Haně Michopulu na Twitteru.
26. listopad 2015 14:11:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Pojďte na polívku a ne ledajakou. V sobotu 28.11. se v Café Jedna sejde 23 českých českých a moravských hrnčířů, kteří na charitativní akci přispěli originálními miskami z porcelánu i kameniny.
Misku s polévkou si budete moci na akci koupit za symoblickou cenu 500 Kč. Výtěžky z akce se pak rozdělí mezi Potravinovou banku a World Food Programme (pod OSN).
Schválně si projeďte fotky v události na Facebooku. Tolik krásných misel na jednom místě se sejde jen málokdy. A tady ještě za dobrou věc.
Nenechte je tam ležet! :)
26. listopad 2015 14:11:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Dnes určitě na velvyslanectví USA v Praze v rámci soutěže v Americkém centru! Jako člen poroty jsem se prokousal 17 kousky a vybíral ten nejlepší a nejkrásnější.
Klasický pecan pie má krásnou krustu z křehkého těsta, uvnitř krémovou náplň a na povrchu spoustu karamelizovaných ořechů. V soutěži ale byla spousta koláčů, které se vymykaly ochucením i zdobením. Soutěžící si s tím fakt vyhráli! ;)
24. listopad 2015 19:11:01
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.
Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.
Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.
Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.
Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.
Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.
Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)
Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.
Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.
Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.
Foto: Ondřej Lipár (díky)
22. listopad 2015 15:11:56
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Zatím největší pes, ehm, kus drůbeže, co jsem kdy pekl. Taková malá krůtička.
Nechápu jak to ti Amíci každý rok přežívají. Tady snad nepomůže ani sebelíp napsaný a zažitý recept. Tohle je na důkladnou psychologickou a bojovou přípravu.
Loni jsem zkoušel sous vide roládu a konfit. Letos ale pojedu klasiku – nasolit předem a upéct.
Snad se ten tvor vejde do trouby!
20. listopad 2015 15:11:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku