Zápisník

Proč je tak těžké trefit pastrami?

V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.

Které to jsou?

1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.

2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.

3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.

4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).

5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.

6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.

Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.

Živé fůdbložení V. - u Pecka a v jídelně

Odpolední šlofíček po dnešním výpadu se malinko prodloužil. Pod okny činžáku mi vyhrávala milánska ulice a zdálo se mi o těch bajéčných strojích, na kterých se tady všichni prohánějí. Dnes píšu o lahůdkářství a o vydařeném obědě...

Živé fůdbložení IV. - dining s Milanem

Tak ten přímý mezinárodní bložink není až taková sranda, jak jsem předpokládal. Winebar a pořádné několikachodové menu dokáže s publikační kázní pořádně zamávat... ,)

Živé fůdbložení III. - dopoledne s Milanem

Vaše zeleninová spojka s Milanem pokračuje ve výpovědi o tomto podivudhodném městě. Typická snídaně, panini a kulturně-lynčovací vložka.

Živé fůdbložení II. - aperitivo

Včerejší plánovaný půlnoční update dostáváte až nyní. V bytečku, kde dočasně přebývám, na noc pro jistotu vypli internetové připojení. Tím, že jsem byl offline, je to celé vlastně ještě více online! :) Poznáte podle úvodního obrázku z večerní procházky odkud píšu? Schválně si tipněte!