Po cold brew z Coffee Roomu a nitro cold brew doma mám pro vás další studené kafe – Colt Brew.
Tentokrát jde o ledovou kávu, která se připravuje dlouhou extrakcí za studena. Výrobce uvádí celkem 20 hodin a k tomu ještě dvě filtrace před lahvováním.
Káva se při studené extrakci chová trochu jinak a při prodlouženém studeném louhování se do ní dostává jiný mix chutí a vůní. Obvykle mívá nižší aciditu a bývá vnímána jako sladší. Odpůrci této metody ale zase kávě vytýkají určitou fádnost, takže to zase není tak úplně jednoduché.
Colt Brew má obsah 330 ml a přímo u zdroje stojí 55 Kč (tentokrát jsem nekupoval v žádné kavárně, dvě butelky mi přinesli kamarádi na grilovačku). Kávu dodává Mamacoffee a konkrétní druh použité kávy si můžete najít na webu podle šarže (v mém případě šarže 26.5.2015 s Guatemala Fedepma SHB).
V chuti je Colt Brew skutečně dost vyhlazené, úplně ploché a bez acidity to ale naštěstí není. Ve vůni i v chuti jsem nenašel nic jiného než oříšky (a nugát), ty jsou ale zase cítit opravdu silně. Takže jestli máte tenhle kávový projev rádi, tak v tomhle u vás Colt Brew zaboduje (platí jen pro aktuální šarži).
Kromě lahviček plánují i prodej točené kávy sycené dusíkem. Na tu jsem zvědavý taky, ale ještě jsem na ni nikde nenarazil.
Přiznám se, že zatím nemám úplně jasno v tom, jestli bych si chtěl balenou kávu nějak pravidelně kupovat. Zatím mě víc baví studená káva (a odvozené drinky) v kavárnách.
Léto se ale teprve blíží, takže u Colt Brew s ochutnáváním určitě nekončím. Zatím – chill and prosper!
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
19. květen 2015 19:05:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už jste na to asi narazili, ale pro jistotu ještě jednou i pro ty největší opozdilce. Těsně před svátky jsem na adrese zapisnik.cuketka.cz spustil novou podobu zápisníku!
5. leden 2015 18:01:17
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
7dílný seriál článků o restauračním byznysu v New Yorku. Zákulisí tvrdého podnikání, profily úžasných osobností i jídla, která je proslavila. Skvělé čtení a ještě lepší zpracování! Beru dnes do postele před usnutím.
5. leden 2015 18:01:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tak už tam skoro jsem. Izolovaná nádoba, uvnitř voda, stojánek a na něm silikonová forma na velké ledové kostky. Chybí už jen proděravět jim dno, aby propustily i ty poslední nečistoty, které se teď shlukují na dně (to je ta bílá šmouha dole vpravo).
5. leden 2015 14:01:22
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Čistě hypoteticky, s fantazií i optimismem na max. Do jakých neexistujících podniků by mě bavilo chodit?
Čestr na sladkovodní ryby
Proč v Praze (popř. Česku) není pořádný podnik zaměřený na sladkovodní ryby? Máme úžasnou tradici, máme skvělé ryby a třeba v Praze i spoustu úžasných míst okolo Vltavy (dovedete si to krásné spojení představit?). Čestr takto dokázal probudit zájem o české stařené hovězí. Jsem si jistý, že by to fungovalo stejně i u sladkovodních ryb (a na 100% lépe než nepovedená státní kampaň za 178 miliónů). Řada špičkových kuchařů se sladkovodními rybami umí a mají je na lístku. Pořád ale chybí restaurace, která by na nich byla výhradně postavená.
Rybárna
Mimoto by si oživení zaloužila i klasická česká rybárna. A klidně podobným způsobem jak se to povedlo s chlebíčky v Sisters. Vzít všechny ty rybí saláty, pečenáče, zavináče, uzené ryby a vecpat je do pultů jednoho sexy malého bistra. Ano, prosím! Je děsná škoda, že se celá tahle výborná tradice smrskla na pár průmyslových výrobků v kelímku. Do českého stravování by studená rybí kuchyně mohla přinést cenný impulz.
Český Ottolenghi
Chytlavá verze blízkovýchodní kuchyně postavena na spoustě zeleniny, luštěnin, oříšků a bylinek. Strašně moc to tu chybí! Máme tu spoustu vegetariánských podniků, kde neumí vařit (vegepatlariáni). Máme tu úplně pomýlený trend raw restaurací. Ale moderní zeleninovou hospodu (ne nutně bez masa) prostě ne. Ve Vídni se tomu hodně blíží řetězec izraelských restaurací Neni. U nás by to šlo určitě taky. Byl bych fanoušek číslo jedna!
Casual verze La Degustation
V zahraničí je to jeden z top trendů, kdy si šéfkuchaři ke své hlavní fine dining restauraci otevírají méně formální sesterské podniky, které spadají do kategorie bister nebo gastropubů. U nás by něco takového mohl z fleku otevřít třeba Sahajdák z La Degustation. Jeho kuchyně je úžasná a určitě má v Česku neuvěřitelné množství fanoušků. Formát La Degustation je ale tak těžkopádný a strojený, že si jen stěží užijete víc než jednu návštěvu za rok. Dovedete si představit, jaká by to byla pohoda, kdybyste jeho kuchyni mohli ochutnat i mimo La Degu?
Nose to tail po česku
Tohle nechápu. Máme rádi maso, děláme zabijačky a přesto tu nemáme žádný pořádný podnik, který by se věnoval masu od A do Z. Vnitřnosti, morek, nožičky a všechny ty podivné díly masa, které kdysi znali jen řezníci a fajnšmekři. Buď jako hospoda nebo řeznictví-uzenářství s posezením. Maso a kobliha (respektive TRMS) má k tomu hodně nakročeno, ale přeci jen je to spíš podnik, který vychází z britské tradice. Určitě tu chybí odvážný český kuchař/řezník, který by tohle téma zpracoval po našem, moderně a nebojácně. Najde se někdo?
EMA jako winebar
Vinárny, vinné bary nebo chcete-li winebary jsou u nás pořád trochu pozadu a moc se jim nedaří shodit snobský odér, který okolo vína panuje. Pořád je to až příliš moc motýlků, degustací a slovíčkaření s vinnými pojmy. Původně jsem chtěl do titulku napsat vinný bar v teniskách a třičku, ale když o tom uvažuju v reálu, tak mi tam okamžitě naskočí EMA, Kamil Srbek a jeho schopný tým. Na neformální vinný bar z jejich dílny bych byl děsně zvědavý. Špičková vína, dobrý poměr cena/výkon a odlehčený servis. To by se nasávalo!
Posh bufáč
Fandové nádražek a odpůrci fajnovostí mě asi zabijou, ale já to přesto zkusím. Představte si malý bufáč s nerez pulty na stojáka, výběr z několika pivních píp, luxusní cold cuts, masové sendviče, vyladěné klobásky... Zní to trochu jako Lokál nebo jako Výčep na stojáka, ale víc komorně, fancy a s volume doprava. Asi bych byl jediný host, ale co už. Skvělé místo po práci nebo před barem by to bylo. Ale asi jen ve snu.
Snažím se vyležet nachlazení, takže volím adekvátní potravu. Dave Arnold z Cooking Issues jde na koktejly podobně jako Nathan Myhrvold z Modernist Cuisine nebo lidi z Chefsteps – přes vědu. Koktejly doma skoro nedělám, ale o všech geekovských fintách okolo si teda přečtu tuze rád!
3. leden 2015 15:01:31
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku