Na sociálních sítích byl okolo jejich otvíračky pěkný šrumec, za mě ale po dnešní návštěvě docela dobrý!
Pastrami sendvič mají zatím ve dvou variantách se zelím a s orkukou. Oba mají 100 g masa a stojí 110 Kč. Sami si pečou chleba a snaží se i o vlastní doplňky (kysané zelí, okurky). Sendviče se teď prodávají z vitríny (takže jsou studené). Potvrdili mi ale na místě, že se už příští týden chystají pastrami servírovat za tepla.
Stran ochucení, nasolení a vyuzení nemám žádnou výhradu. Myslím si taky, že po počátečním ladění už docela dobře trefili poměr masa, ochucení a chleba. Chuťově to pěkně ladí a hořčice se zelím vyvažují kořeněné a vyuzené maso.
Šťavnatost se takhle zastudena posuzuje dost blbě a není to úplně ono, takže s tímhle si ještě počkám na teplou verzi (která určitě vylepší i vůni). Po pár dnech provozu to je ale opravdu slibný začátek.
Viděl jsem pár komentářů ke tloušťce, že by to měli krájet na víc tenké plátky. Podle mě to ale není potřeba a je to čistě jen věc stylu. Třeba u Katze tenké látky nedělají a jedou je docela nahrubo (což je při teplé variantě obzvlášť vhodné).
Mimo pastrami budou v La Bibiche dělat i další varianty. Dnes jsem tam viděl bůčkový a veganský. Příští týden prý přibude i krůtí.
La Bibiche je v pořadí třetí specializovaný podnik s pastrami. Porovnání mám zatím jen s pastrami z Kubáně a tady mě verze z La Bibiche bavila o trochu více (lepší poměr masa k pečivu a výraznější chuť). Do Bistro Delicatessen se teprve chystám (v Praze otevřeli jako druzí v pořadí), tak uvidíme (reakce na jejich pastrami ale jsou zatím jen negativní).
21. květen 2015 17:05:26
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Včera mi přišly nové kameny na broušení. K základnímu kameni s hrubostí 400 a 1000 ještě jemnější kámen s 2000 a 5000 (Taidea, 1275 Kč). Jdu šmrdlat, brousit, leštit. Dokud mi ruka neupadne.
Pokud vidíte podobné kameny prvně, tak se mrkněte na video. Takhle se s nimi brousí nože:
21. duben 2015 18:04:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už jste četli Marťana? A pamatujete si na bramborovou odysseu hlavního hrdiny? Úplně mimo mísu to nebylo!
Prototyp vesmírného skleníku, který si poradí s recyklací vody, tvorbou kyslíku i produkcí biomasy, která pokryje denní kalorickou potřebu člověka z 50 %, už je náhodou na světě.
Dají se v něm vypěstovat fazole, brambory, jahody, salát, rajčata a okurky. Na kosmonautskou dietu teda dost dobrý.
20. duben 2015 23:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Z malé neznámé pekárny v San Franciscu (s denní kapacitou 250 bochníků) k expanzi po celém USA (Los Angeles, New York) i do světa (Tokyo). Tomu říkám růst!
20. duben 2015 18:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Prosím víc takových, ať je konkurence ve zmrzlině co největší. Ještě jsem nebyl, ale vypadá to jako prima místo, které se hodí do blízkosti Náplavky.
20. duben 2015 15:04:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku