Na sociálních sítích byl okolo jejich otvíračky pěkný šrumec, za mě ale po dnešní návštěvě docela dobrý!
Pastrami sendvič mají zatím ve dvou variantách se zelím a s orkukou. Oba mají 100 g masa a stojí 110 Kč. Sami si pečou chleba a snaží se i o vlastní doplňky (kysané zelí, okurky). Sendviče se teď prodávají z vitríny (takže jsou studené). Potvrdili mi ale na místě, že se už příští týden chystají pastrami servírovat za tepla.
Stran ochucení, nasolení a vyuzení nemám žádnou výhradu. Myslím si taky, že po počátečním ladění už docela dobře trefili poměr masa, ochucení a chleba. Chuťově to pěkně ladí a hořčice se zelím vyvažují kořeněné a vyuzené maso.
Šťavnatost se takhle zastudena posuzuje dost blbě a není to úplně ono, takže s tímhle si ještě počkám na teplou verzi (která určitě vylepší i vůni). Po pár dnech provozu to je ale opravdu slibný začátek.
Viděl jsem pár komentářů ke tloušťce, že by to měli krájet na víc tenké plátky. Podle mě to ale není potřeba a je to čistě jen věc stylu. Třeba u Katze tenké látky nedělají a jedou je docela nahrubo (což je při teplé variantě obzvlášť vhodné).
Mimo pastrami budou v La Bibiche dělat i další varianty. Dnes jsem tam viděl bůčkový a veganský. Příští týden prý přibude i krůtí.
La Bibiche je v pořadí třetí specializovaný podnik s pastrami. Porovnání mám zatím jen s pastrami z Kubáně a tady mě verze z La Bibiche bavila o trochu více (lepší poměr masa k pečivu a výraznější chuť). Do Bistro Delicatessen se teprve chystám (v Praze otevřeli jako druzí v pořadí), tak uvidíme (reakce na jejich pastrami ale jsou zatím jen negativní).
21. květen 2015 17:05:26
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
My se teda máme. Na začátku roku startují hned dva nové kávové magazíny. O výběrové kávě, kavárnách a lidech okolo. Ve velkém formátu a s tunou krásných fotek.
Drift vytvořil Adam Goldberg. První číslo je o New Yorku a jeho 144 stránek vás vyjde na 24 doláčů.
Standart budeme mít o kus blíže, protože je ze Slovenska a bude v dvojjazyčné edici. První číslo se v Praze představí už v pátek na zahajovací párty v Bitcoin Coffee. Což je zase ideální příležitost, jak se vmíchat do šrumce okolo Baristy roku.
28. leden 2015 11:01:34
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Maso pěkně dolů, na to plachetku a do plachetky všechno ostatní. Aha!
K čemu je to dobré? Toto uspořádání vám pomůže v případě, že děláte braising zakončený glazováním. Maso i omáčka je na konci čistá a bez kousků rozvařené zeleniny, takže můžete maso před podáváním hezky naleštit jak se sluší a patří.
Dejte si i další videa ze série How-To Tuesdays od Maria Bataliho. Hafo profi tipů!
27. leden 2015 20:01:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Šéfkuchaři, které neznáte, vaří jídla, která nikdy v životě neochutnáte. Dnes od v 10 h záčíná jedna z největších soutěžních akcí v kulinárním světě.
Na finální řežbu se sjelo celkem 24 týmů z celého světa. Na vaření budou mít více než pět hodin. Připravuje se jeden talíř, kde musí soutěžící předvést pstruha s minimálně 50 % zeleniny (s jednou tajnou ingrediencí), plus velké prezentační plato, které je vystaveno okolo perličky.
Vítěze bude vybírat mezinárodní porota s Paulem Bocusem v čele. Čestým předsedou poroty je letos americký šéfkuchař Grant Achatz.
Dnes i zítra poběží televizní přenos soutěže. Podrobnější info, seznam soutěžících a pravidla najdete v oficiální brožuře Bocuse d'Or 2015.
Já na to sem tam mrknu v průběhu obou dní. Letos držím palce Velké británii, Spojeným státům a Dánsku. Pokud někde po skončení najdete nějaký pěkný report nebo shrnutí, dejte vědět!
27. leden 2015 10:01:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Chcete si nechat vystřelit mozek z hlavy? Tak klikejte.
Nechápu jak to Adam Goldber (@LifeWorthEating) dělá (a možná to ani nechci vědět). Ale bydlí v NYC, cestuje po těch nejlepších hospodách na světě a ještě k tomu fotí jako bůh (v šíleném osvětlení večerních restaurací a z ruky). Nikdo jiný na světě podle mě nedává tolik kvalitních a aktuálních fotek k dispozici.
Plus samozřejmě: Proč tak rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst.
26. leden 2015 21:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
O ujetých pivech z edice MAD Beer jsem už tu myslím psal. Teprve teď jsem ale měl trochu času si s jedním takovým pořádně vyhrát.
Pivo MAD Salt (koupeno v Beergeeku) je dělané na rozhraní stylů Sour a Wild Ale. Na fermentaci se podílely kvasinky bretanomyces a mimo přidané soli šly do piva i japonské švestky umeboshi.
Zní to fakt šíleně a trochu šíleně to i chutná, protože MAD Salt je kromě lehké kyselosti (a vůně citrusů) i zřetelně slaný. Po krátké adaptaci ale zjistíte, že je to celé vlastně hodně dobrý nápad a že se všechny ty zdánlivě protichůdné vjemy pěkně doplňují.
Za mě je MAD Salt jednoznačně pivo k jídlu, které si říká o výrazně kořeněná, aromatická nebo smažená jídla, která dokáže bez problémů uzemnit. Experti stylu @sanger_foodblog a coq_auvin ale měli ještě lepší nápad a MAD Salt rovnou napárovali s ústřicemi.
Musím potvrdit, že to funguje. Ale nečekejte nic rafinovaného a uťápnutého á la pairing s Chablis. To si nechte pro babičku. MAD Salt vedle jídla funguje s razancí panzerfaustu.
První ústřice jsou se šalotkou, koriandrem a cider octem. Ta druhá v detailu je pošírovaná. Začal jsem svařením octa, piva a šalotky na sirup. Přidal jsem studené máslo, rozmíchal a povolil šťávou z ústřic. Pak už jen přidat ústřice, nechat prohřát a šup do lastury.
Pošírovaná verze fungovala asi nejlíp. Zkuste to někdy!
25. leden 2015 21:01:32
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku