Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Na sociálních sítích byl okolo jejich otvíračky pěkný šrumec, za mě ale po dnešní návštěvě docela dobrý!
Pastrami sendvič mají zatím ve dvou variantách se zelím a s orkukou. Oba mají 100 g masa a stojí 110 Kč. Sami si pečou chleba a snaží se i o vlastní doplňky (kysané zelí, okurky). Sendviče se teď prodávají z vitríny (takže jsou studené). Potvrdili mi ale na místě, že se už příští týden chystají pastrami servírovat za tepla.
Stran ochucení, nasolení a vyuzení nemám žádnou výhradu. Myslím si taky, že po počátečním ladění už docela dobře trefili poměr masa, ochucení a chleba. Chuťově to pěkně ladí a hořčice se zelím vyvažují kořeněné a vyuzené maso.
Šťavnatost se takhle zastudena posuzuje dost blbě a není to úplně ono, takže s tímhle si ještě počkám na teplou verzi (která určitě vylepší i vůni). Po pár dnech provozu to je ale opravdu slibný začátek.
Viděl jsem pár komentářů ke tloušťce, že by to měli krájet na víc tenké plátky. Podle mě to ale není potřeba a je to čistě jen věc stylu. Třeba u Katze tenké látky nedělají a jedou je docela nahrubo (což je při teplé variantě obzvlášť vhodné).
Mimo pastrami budou v La Bibiche dělat i další varianty. Dnes jsem tam viděl bůčkový a veganský. Příští týden prý přibude i krůtí.
La Bibiche je v pořadí třetí specializovaný podnik s pastrami. Porovnání mám zatím jen s pastrami z Kubáně a tady mě verze z La Bibiche bavila o trochu více (lepší poměr masa k pečivu a výraznější chuť). Do Bistro Delicatessen se teprve chystám (v Praze otevřeli jako druzí v pořadí), tak uvidíme (reakce na jejich pastrami ale jsou zatím jen negativní).
To jste věděli, že se tu teď občas za barem mihne Adam Neubauer? :)
Je to docela šok zažít Lokál experience v Brně! A jsem děsně zvědavý jak to místní publikum přijme. Po první návštěvě těžko soudit, podrobněji to srovnám až se do Brna dostanu příště.
Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.
Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.
Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.
Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.
Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).
Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.
Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)
Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:
1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.
2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.
3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!
Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.
Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.
Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.
Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.
10. září 2015 12:09:41
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Zvažovaná vyhláška by po restauracích vyžadovala označení jídel, které v porci obsahují více než 2,3 g soli (což je denní doporučená dávka podle amerického úřadu FDA).
Hmmm. Kontroverzní, asi to neprojde, ale tipuji, že bude podobných tlaků přibývat.
Dovedu si představit skupinu zákazníků, kteří by tuhle informaci uvítali. Restauratéry na druhé straně by z toho ale klepla pepka.
A mít uprostřed degustačního menu přesnou informaci o tom, kolikrát jsem překročil denní doporučenou dávku soli a nasycených tuků? To tedy nevím, jestli je zrovna budoucnost, na kterou se těším... :)
Aktualizace – Vyhláška nakonec prošla. Pokud to někdo nesestřelí shora, tak bude v New Yorku platit od 10. prosince.
9. září 2015 18:09:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
