Black Coral Coffee Cold Brew

Čtvrtá a zatím poslední zastávka u studené kávy je u Black Coral Coffee Cold Brew (330 ml za 150 Kč), který jsem včera kupoval v Maso a kobliha.

Abychom to měli pestré, tak zrovna Black Coral je jednám z prvních cold brew, který se prodává jako kávový koncentrát v o něco silnější koncentraci. Na obalu značí, že by měla jedna lahvička odpovídat šesti šálkům. Doporučenou míru naředění jsem ale na obalu nenašel.

Chutí a vůní je Black Coral docela blízko vzorku Colt Brew a převládají v něm oříšky a nugát (káva na obalu je Brazil Bob-o-link). Má jen mírnou hořkost, v dochuti ale bohužel už i mírnou vyčichlost a zoxidovanost (po starší kávě).

Na láhvi bylo značené datum spotřeby do 30. května, takže je dost možné, že jsem vzorek zachytil až na samotném konci trvanlivosti.

Kávu jsem krom toho zkoušel zkoušel i na ledu a v mírném naředění a držela se obstojně. Škoda jen těch nečerstvých tónů.

V sérii ochutnávek cold brew a cold dripů to byl můj poslední vzorek. Pokud chcete, sežeňte si ještě Café Zapatista a cold brew prý dělají i v Dos Mundos (neověřeno).

Já si teď dám od lahvovaného cold brew chvíli pauzu a zaměřím se spíš na různé podoby studené kávy přímo v kavárnách.

U lahvovaných vzorků jsem totiž zatím nenarazil na výrobek, který by mi 100% vyhovoval. A naopak v kavárnách už jsem pár skvělých zážitků se studenou kávou měl. Zkusím je postupně zdokumentovat a o ty, které mě bavily nejvíc, se určitě rád podělím.

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

27. květen 2015 14:05:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.