Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Čtvrtá a zatím poslední zastávka u studené kávy je u Black Coral Coffee Cold Brew (330 ml za 150 Kč), který jsem včera kupoval v Maso a kobliha.
Abychom to měli pestré, tak zrovna Black Coral je jednám z prvních cold brew, který se prodává jako kávový koncentrát v o něco silnější koncentraci. Na obalu značí, že by měla jedna lahvička odpovídat šesti šálkům. Doporučenou míru naředění jsem ale na obalu nenašel.
Chutí a vůní je Black Coral docela blízko vzorku Colt Brew a převládají v něm oříšky a nugát (káva na obalu je Brazil Bob-o-link). Má jen mírnou hořkost, v dochuti ale bohužel už i mírnou vyčichlost a zoxidovanost (po starší kávě).
Na láhvi bylo značené datum spotřeby do 30. května, takže je dost možné, že jsem vzorek zachytil až na samotném konci trvanlivosti.
Kávu jsem krom toho zkoušel zkoušel i na ledu a v mírném naředění a držela se obstojně. Škoda jen těch nečerstvých tónů.
V sérii ochutnávek cold brew a cold dripů to byl můj poslední vzorek. Pokud chcete, sežeňte si ještě Café Zapatista a cold brew prý dělají i v Dos Mundos (neověřeno).
Já si teď dám od lahvovaného cold brew chvíli pauzu a zaměřím se spíš na různé podoby studené kávy přímo v kavárnách.
U lahvovaných vzorků jsem totiž zatím nenarazil na výrobek, který by mi 100% vyhovoval. A naopak v kavárnách už jsem pár skvělých zážitků se studenou kávou měl. Zkusím je postupně zdokumentovat a o ty, které mě bavily nejvíc, se určitě rád podělím.
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
27. květen 2015 14:05:40
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Hodně svérázný servis a to nemyslím v dobrém. K tomu dost obskurní prostředí (zděděné po restauraci Alchymist) jako z nějakého filmu (béčkový horor na starém italském zámku?).
K průzkumům nových podniků to prostě patří a občas se to sejde. Člověka pak už ani nepřekvapí finální rána do vazu v podobě nepovedeného jídla. V San Carlo ale jídlem všechno obrátili a na konci návštěvy jsem odcházel s tím, že bych se klidně vrátil.
Proč? Dělají tu totiž opravdu povedenou neapolskou pizzu.
Byla upečená bleskovou rychlostí. Měla nádherně vyběhlou a nadýchanou střídku v okrajích a krásnou kůrku plnou puchýřů. Uprostřed pak šťavnatý střed s dobrou náplní. Tý jo. Až je mi líto té ošklivé fotky ve tmě.
Lepší než Le Pizze di Frankie? Ano.
Lepší než Albrecht street food circus? Určitě.
Lepší než Pizza Nuova? Myslím, že také ano.
Ta úplně nejlepší neapolská pizza asi ne, ale v Praze jsem zatím neviděl nic lepšího. A dost bych si přál, aby se v Praze podobně udělaná pizza šířila víc.
Pro představu přidám i ceny, nebyly vůbec marné – margherita (175 Kč), marinara (195 Kč), buffalina (255 Kč). Poměrem k výkonu dost fajn.
Mimo výživného barokního interiéru mají i krásnou zahradu. Takže pokud to stihnete ještě za tepla, jděte ven. Škoda, že jsem o nich nevěděl dřív.
A samozřejmě platí – pokud jste v Praze měli lepší neapolskou pizzu, budu vděčný za tip. Nějak mě ty puchýře začaly bavit! :)
Strašně dlouho jsem tu nebyl (že to ani nemám uložené jako návštěvu). Večer je to tu pořád pěkně rušné a s nadprůměrným servisem. V jídle spousta nápadů, skvělé víno (útrata ve dvou s dezerty a vínem pod 4 tis. Kč). Spoko, spoko... :)
Pořád skvělá volba na neformální drink před večeří. Martini!
Sobotní pohodka s oponkou. Děsné klišé, ja vím!
HLEDAT
