Zápisník

Tři polohy česnekových výhonků

Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.

Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.

Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.

Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.

A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.

Užijte si je, dokud jsou! :)

Divoké obrození

Óká. Myslím, že už se to může říct nahlas — letošek v jídle bude hodně hodně divoký, ušpiněný od hlíny a rozhodně se v něm neobejdete bez botanického atlasu a starých knížek od Marie Úlehlové Tilschové.

Čerstvé ovoce a zelenina á la UGO — ochutnávka s partnerem blogu

Květnový partner blogu, pan Ugo, za mnou přišel s netradičním požadavkem. Umí prý udělat ovocné a zeleninové šťávy, které i po třech týdnech chutnají stejně jako čerstvé, nemají v sobě konzervanty a nejsou nijak tepelně ošetřené. Záhada? Musel jsem ho vzít za slovo!