Zápisník

Tři polohy česnekových výhonků

Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.

Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.

Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.

Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.

A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.

Užijte si je, dokud jsou! :)

To je teda sebranka

Salát? Salát si dá raději řízek!

Trocha anti-salátové propagandy neuškodí, že jo? Pokud se vám to nechce číst, tak tady jsou hlavní argumenty.

1) Salát je až z 97 % voda a na to jak je náročný na zdroje a na produkci, tak nutričně nijak zvlášť oslnivý není (autorka ho dokonce přirovnává k PET láhvi s vodou).

2) Přidáním salátu do jídel vzniká zdravotní haló efekt. Úplně běžná jídla pak díky několika zeleným lístečkům vnímáme zdravěji, což nás může svést na zcestí. Viz skvělé ilustrační foto v článku.

3) Rychloobrátkový salát tvoří velkou proporci potravinového odpadu, který vzniká v obchodní síti.

a nakonec

4) Salát je snadným zdrojem bakteriální kontaminace a vyžaduje dost náročné zacházení, aby se tomu zabránilo (čistící lázně, ochranná atmosféra, chlazení).

Suma sumárum = pruda. A samozřejmě – Jeffrey Steingarten to salátu pořádně natřel ještě než to začlo být cool.

A tak je to se vším! :)

Vinařství Strekov 1075 v restauraci Noma

Skvělý úspěch pro vinařství Strekov a jejich nádherná vína. Navíc v tomhle případě můžu i zahulákat – vína od nich jsem pil!

A věřte, že podobná zmínka je asi tak stokrát cennější než jakékoliv přivezené medaile z mezinárodních degustačních soutěží. Na rozdíl od medailí to dostává střední vinnou Evropu skutečně na mapu. Well done!

Mimochodem – podobný výlet na sever si už loni odbyla vína Richarda Stávka. A tady najdete můj report z návštěvy restaurace Noma.