Zápisník

Domácí lehce nakyslé máslo s krátkou zastávkou u másla panenského

Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.

Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.

V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.

Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.

Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).

A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).

Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).

Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.

Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.

Co se to vlastně v tom Karlíně děje?

Definice gentrifikace jsou různé a určitě nejsem expert, abych se v tom hrabal podrobně. Aktuální přerod Karlína je ale podle mě naprosto ukázkový příklad gentrifikace v českých podmínkách.

Na začátku jen ušmudlaná městská část, kde nic pořádného není. Stačí pár let a z Karlína je najednou ta nejvíc trendy čtvrť, do které se jezdí za dobrými podniky, a kde najedou všichni chtějí bydlet, potažmo pracovat.

Kolik bylo v Karlíně dobrých podniků, když otevíral Šálek v roce 2011? A kolik jich je tam teď? Blázinec!

Pokud žijete v Praze, patříte do střední vrstvy a výš + plus se zajímáte se o jídlo, tak hip hip hurá. Jestli jste ale místní starousedlík, potřebujete udržet dostupné bydlení a obyč hospodu na pivo za rohem, tak bacha – bude třídní boj!

Další čtení o gentrifikaci:
Long-time east Londoners on Hackney hipsters: 'They need a humour injection'
The Red Hot Rubble of East New York
The Myth of Gentrification
SNL: Bushwick, Brooklyn 2015 (povinné video :)
Gentrification: Bring on the hipsters
Gentrifikace v pražských čtvrtích (diplomka v PDF)

Karlín jede!

Záplava nových podniků v Karlíně nekončí ani omylem. Ambiente finišuje přípravy nového konceptu Eska, který bude mít i vlastní pekárnu. Naproti Šálku se chystá kanadský fastfood. A ještě v březnu by mělo otevřít nové bistro Karolíny Konečné Proti proudu. Furt to není všechno – před spuštěním je i pražská prodejna J. Gruber Delikatessen, kterou jsme avizovali už v lednu.

Šílený! :)

Koishi rozjede Lokál v Brně

Super zpráva pro Brno! Už v červnu a ještě k tomu ta lokalita přímo vedle Baru, který neexistuje. Těším se moc!