Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Na bagety odsud jsem dostal spoustu doporučení, ale teprve teď jsem se k nim pořádně dostal.
Nadšení chápu. Je to roztomilé místo hned u farmářského trhu. Bagety jsou na pohled pěkné, nejsou drahé (30 Kč) a pečou se přímo na místě. Provozovatelé si také dali nemalou práci a zajistili si originální suroviny i technologii. Za tohle všechno palec nahoru.
Se samotným pečivem mám ale problém. Čekal jsem krásnou otevřenou střídku plnou lesklých bublin. Bagety z Le Caveau jsou ale po nakrojení někde úplně jinde. Střídka je uzavřená, hutná a slušná bublina se mihne jen občas. Kůrka je také jen slabě křupavá a ne moc dobře vyvinutá.
Pěkné ukázkové bagety přitom sami inzerují, takže určitě ví, jak by měl výsledný produkt vypadat. Nějak se jim ale k němu nedaří dopracovat.
Jestli tam někdo narazíte na povedený kus, dejte mi vědět. Rád tam zajdu znovu. Nadšenému přístupu k francouzskému pečení určitě fandím! :)
5. březen 2015 12:03:19
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Osud tohoto ruského kávového řetezce bude zajímavé sledovat (do konce roku prý chtěji otevřít ještě dvě kavárny v Praze).
Stran kávy a investic je to hodně nabušené, tím spíš ale zarazí strohý a podle mě i dost nepovedený interiér první pobočky. Je to velký prostor se spoustou denního světla, ze kterého by se dalo udělat fantastické místo (a ne, nemyslím tím černé tabule, bar z masivního dřeva, zavařovačky a průmyslová svítidla).
Káva mi ale dost chutnala (60 Kč, standardně dávají double espresso, dnes jednodruhová Etiopie). A ještě víc mě bavilo jejich menu, ve kterém docela dobře míchají svět výběrové kávy a kávové drinky, které jdou naproti konzumentům lattéček (já vím, strašný slovo).
Odkazuje to na takový zvláštní paradox současné kávové scény. Kdy špičkoví baristi na soutěžích připravují sofistikované signature drinky plné redukovaných ovocných šťáv, aromatických sirupů a exotických sladidel. V reálném provozu ale tyhle nápoje zákazníkům vůbec nenabízejí a tlačí je spíš do asketického pojetí kávy bez cukru a mléka.
V tomhle je Double B trochu jiné, tak uvidíme jak takové pojetí uspěje. Vinohrady jsou už teď kávově přesycené a podivný interiér tomu asi taky moc nepomůže. I přesto jsem ale na ně dost zvědavý.
5. březen 2015 12:03:35
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. První medvědí česnek v sezóně. 30 Kč za miniaturní svazeček, což je sice šílené, ale stejně jsem neodolal. Člověk z města, no... :)
5. březen 2015 12:03:09
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Za pop-up restaurací wastED stojí Dan Barber, známý šéfkuchař a inovátor v oblastech na pomezí vaření, zemědělství a výživy.
#wastED pic.twitter.com/gH0dOtqYo0
— Dan Barber (@DanBarber) 24. Únor 2015
wastED otevře jen na dva týdny a v kuchyni se vystřídá více než dvacet osobností tamní kulinární scény (mj. Mario Batali, Alain Ducasse, Grant Achatz).
pasta scraps in all shapes, sizes and flavors from Raffetto’s. #wastED http://t.co/GIMqbt6rSR pic.twitter.com/3xEpdrisaU
— Dan Barber (@DanBarber) 4. Březen 2015
Vařit se bude z odpadních a zapomenutých surovin, které vznikají v různých článcích potravního řetězce. A to buď přímo u zemědělců, ve zpracovatelských podnicích nebo v kuchyních restaurací.
Z koše na vidličku zní sice všelijak. Když se ale přidají chytré hlavy a velká jména, může z toho být skvělý počin!
4. březen 2015 16:03:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku