Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jedno z mála míst v Praze, kde nakoupíte hned tři druhy cizrny (tmavou indickou, klasickou světlou i obří 12 mm +) a taky loupanou žlutou čočku co vypadá jako náš půlený loupaný hrách. Luštěninářský klub by tu mohl rovnou zasedat!
Spokojená návštěva.
Děsné italské kafe, nicméně celá nedělní snídaně zachráněna skvělými vejci do skla a liskooříškovou kostkou.
Po první návštěvě s ochutnávkou degustačního menu mám z podniku smíšené pocity. Prostředí, servis, víno i atmosféra naprosto parádní. Některá jídla opravdu na špici (wow kedlubna s drožďovou omáčkou, hlemýždi s morkem a pažitkou), jiná nevyrovnáná (sumec s kapustou a čočkou, dezert s banánem) a jedno zcela mimo (vysušený bůček v jehličí s velkou kouřovou show).
Vadilo mi kopírování nápadů z jiných podniků bez uvedení kreditu. Uzený jazyk s jablkem skoro jako v La Degustation je fakt okatý. Doslovné převzetí sýrového chodu včetně inventáře podle Eleven Madison Park, to samé s rybím chodem podle Chef Steps.
Problematický je i jejich slogan "free range dining", který by asi měl odkazovat k výběru místních a sezónních surovin. V menu to ale neplatí a objevuje se tam třeba kreveta nebo foie gras. Ale třeba to jen nechápu a slogan podniku žádný význam nemá.
Snad je to všechno jen tápání po startu. Tím, jak je Field ambiciózní, tak se o nich bude určitě hodně mluvit a příští měsíce budou pod lupou. Uvidíme tedy.
Bamboo Geisha od Doubleshotu. Sladkost jako z adventního kalendáře ;)
HLEDAT
