Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kolik fajn podniků se dá na Vinohradech obejít za jeden večer? Včera se povedlo šest kousků, ale s trochou přípravy a ve více lidech by se snad povedla i desítka.
Tady je to pozpátku:
Burrito Loco Vinohradská
Las Adelitas Lucemburská
BeerGeek Bar
Prosekárna
Bad Jeff's Barbeque
Café Oliveira
Určitě se to musí ještě odladit a hlavně lépe proložit zastávky na jídlo vs na pití. Spousta podniků také docela brzy večer zavírá (La Bibiche) nebo přestává vařit (U Kurelů). I tak jsou ale Vinohrady pro tenhle typ zábavy naprosto dokonale vybavené.
Co byste si na seznam přidali vy?
2. září 2015 11:09:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPo desáté se už v okolních hospodách najíte jen obtížně, takže skvělý nápad. Je to jen obyč Tex-Mex fast food, ale ve finiši zafungoval, to zas jo.
1. září 2015 23:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBacha na věc – otevřeno mají až do půlnoci, ale kuchyně po desáté zavírá. Tak alespoň margarita classico.
1. září 2015 23:09:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJedno pivko – Hopfenstopfer Citra Ale. Takové letní a hodně svěží pitíčko. Bodlo.
1. září 2015 21:09:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVinohradská pohoda. V chladiči pět lahví po sklence a posezení přímo na ulici. Když o tom tak uvažuju, tak možná nejpříjemnější místo na neformální sklenku v Praze.
1. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku