Zápisník

Domácí lehce nakyslé máslo s krátkou zastávkou u másla panenského

Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.

Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.

V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.

Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.

Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).

A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).

Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).

Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.

Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.

9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

To je teda sebranka

27. srpen 2015 17:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Salát? Salát si dá raději řízek!

Trocha anti-salátové propagandy neuškodí, že jo? Pokud se vám to nechce číst, tak tady jsou hlavní argumenty.

1) Salát je až z 97 % voda a na to jak je náročný na zdroje a na produkci, tak nutričně nijak zvlášť oslnivý není (autorka ho dokonce přirovnává k PET láhvi s vodou).

2) Přidáním salátu do jídel vzniká zdravotní haló efekt. Úplně běžná jídla pak díky několika zeleným lístečkům vnímáme zdravěji, což nás může svést na zcestí. Viz skvělé ilustrační foto v článku.

3) Rychloobrátkový salát tvoří velkou proporci potravinového odpadu, který vzniká v obchodní síti.

a nakonec

4) Salát je snadným zdrojem bakteriální kontaminace a vyžaduje dost náročné zacházení, aby se tomu zabránilo (čistící lázně, ochranná atmosféra, chlazení).

Suma sumárum = pruda. A samozřejmě – Jeffrey Steingarten to salátu pořádně natřel ještě než to začlo být cool.

A tak je to se vším! :)

27. srpen 2015 13:08:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vinařství Strekov 1075 v restauraci Noma

Skvělý úspěch pro vinařství Strekov a jejich nádherná vína. Navíc v tomhle případě můžu i zahulákat – vína od nich jsem pil!

A věřte, že podobná zmínka je asi tak stokrát cennější než jakékoliv přivezené medaile z mezinárodních degustačních soutěží. Na rozdíl od medailí to dostává střední vinnou Evropu skutečně na mapu. Well done!

Mimochodem – podobný výlet na sever si už loni odbyla vína Richarda Stávka. A tady najdete můj report z návštěvy restaurace Noma.

26. srpen 2015 12:08:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku