Banh–mi

1. NÁVŠTĚVA

Banh–mi–ba

Byl jsem tu dnes jen pár dní po otevření a mám pocit, že jsem tu ten úplně nejposlednější ze svého okolí. Je až neuvěřitelné jaký je v Praze okolo nových podniků hukot!

V Banh–mi–ba se zatím rozkoukávají, ale stačila jen půlhodina od otvíračky a už měli skoro narváno.

Vsadili na skvělou lokalitu úplně v centru, jen pár metrů od Lokálu, Sisters nebo Naše maso. A pojistili to i interiérem, který vyniká hlavně tím, že se nepodobá ostatním vietnamským bistrům. Tipuju, že se jim obojí bohatě vyplatí a bude jim to frčet.

Banh mi jsem si dal s grilovaným vepřovým a docela sem koukal jaký je to macek. Bageta je měkčí, takže si nepodřete patro. Nahoře spousta pickles a koriandru, okurka, dole grilované vepřové (kdybych ho dostal naslepo, gril bych nepoznal).

Dokupy to docela šlo, fajn ochucené. Mám ale raději bagety o fous menší a s větším poměrem náplně k pečivu (nebýt té hordy pickles, působilo by to suše).

Příště určitě zkusím něco dalšího. A doufám že brzy, protože ta lokalita je fakt na ráně.

15. červenec 2015 19:07:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.