Las Adelitas Lucemburská

1. NÁVŠTĚVA

Las Adelitas Lucemburská

No pic for today! :) Ale bylo to tím, že jsem se měl tuze dobře. Na to, že jsou otevření jen pár týdnů, je to dobrý výsledek. Nová lokalita v Lucemburské vypadá, jako by byla otevřená už leta, a to je opravdu skvělý výkon. Všechna čest!

Po The Tavern a U Kurelů je to třetí skvělé místo na Žižkově, kde si můžete dát oraz po práci. Pivko, koktejl a něco dobrého k jídlu.

Na stejné adrese pamatuju Fluidum a U Stolu. Ale jen Las Adelitas se povedlo to místo konečně nakopnout. Tohle jsou Vinohrady/Žižko v té nejlepší fomě. Úžasná ulice, krásné stromořadí a vy můžete trůnit přímo venku na zahrádce (což se mi tedy dnes nepovedlo, ale i tak, uznejte přece :).

To nejpodstatnější. Co si dát, když jste tu třeba poprvé? K pití Micheladu a Margaritu. Tam bych začal. Z jídla určitě Tacos al Pastor (nebo Tacos de Cochinita), bez debat. Skvělé jsou i Tacos Dorados i Enchiladas (třeba Mixtas, když nevíte co ochutnat).

Všude je spousta výrazné chuti a koření. Pálí to, je to smažené, slané a plné masa. Ale k drinkům to funguje bezvadně.

Mám teď Las Adelitas možná ještě raději. A z Jiřáku se stává čím dál lepší lokalita na jídlo (BeerGeek, Trhy, Prosekárna, Coffee Room).

22. červenec 2015 22:07:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.